Žofie Albínka z Helfenburku, abatyše kláštera svatého Jiří na Hradě pražském

Purkmistře a konšelí třebenští, poddaní naši věrní milí, jsouce zdraví dobře se měli, toho vám přejeme etc.cizojazyčný text Nemálo se nad tím zastavujem, že na poručení ouředníka našeho, tak ste neučinili a statku Doroty Konvářky nepošacovali, ješto naše v tom celá a dokonalá vůle, nejináč aby se stalo, byla. Žádáte, abychom vás v to nepotahovali, aby měly statky vaše za živobytí šacovány býti, nechcete-li, aby šacovány byly, tak jeden každý se chovejte, abychom příčiny k vám neměli. Kdyby Dorota na poručení naše tak poslušně byla se zachovala, a bez vůle naší se nevdávala, nebyli bychom měli příčiny statku jejího dáti šacovati. Ač bez šacování mohli bychom všecken statek její vzíti. Ale prohlídajíc k našemu duchovnímu ouřadu, ne tak jak by slušelo minimecizojazyčný text učiniti. Protož vy se spokojte a vašemi privilegími, kterejch nemáte, tak velice se nechlubte. Avšak máte-li privilegium, abychom vás pro neposlušnost trestati, pokatovati i statek vzíti nemohli, okažte, rádi je chceme viděti a té věci do dalšího času odkládáme. My, abychom vás komu stěžovati dopustili, jak žádáte, toho oumyslu i domnění zanechejte, co se vám poroučelo, v tom naše poručení i vůle byla. Poroučelo se vám, abyste sousedy dali zepsati, proč ste toho neučinili, pro věrný ožralství a aby písař práce neměl, to se proto učinilo, neb když nám ouředník rejstra sirotčí okázal, víc nežli 16 sousedů pořád nebylo poznamenaných. Jak ste o soudě správu věrně dávali, tak se stalo. Podruhé, aby měl ouředník podruhy spisovati, tomu odpírá, než vám o tom poručil, a vy až posavád ste toho neučinili. Protož chceme všeckny podruhy poddané i nepoddané a co kdo za statek má tu na gruntech našich, poznamenané míti.

Strany Voldový vám suplikací podala, že syn její vlastní, kteréhož v životě svém nosila, ji ubil. My majíce z jinými věcmi, a zvláště z našemi duchovními, zanepráznění, těch věcí neradi se, aniž nám nenáleží, ujímati. Od toho služebníky, ouředníka[56]původně bylo napsané ouředníky, to je ale přepsané na ouředníka máme, aby to spravoval, řídil, ale porozumíváme, že se vy domníváte, že ouředník náš bez vuole a vědomí našeho, co vám píše. Však všeckna jeho psaní my vidíme a ne abychom o všeckno a všelikou klevetu, jako s tím Praderem se stalo, slyšeli, soudili. Kdybychom to činiti sami chtěli, nebylo by nám ouředníka potřeba chovati. Ale dobrota naše vám mnoho přehlídá, čehož se obávati, aby vás Pán Bůh nestrestal jako mnohá města, vesnice, které[c]které] k kere klášteru svatého Jiří náležely. Neb před pádem zdá se, že sou všickni moudří a potom sami své bláznovství poznávají. To vám píšeme, že nás, duchovní osoby, mnohejmi zbytečnejmi věcmi zaneprázdňujete. I protož vám dostatečně poroučíme, že všech vejmluv,