Adam z Veleslavína, Daniel: [Předmluva ke Škole aneb cvičení křesťanskému]

Praha: Adam z Veleslavína, Daniel, 1589. Národní knihovna České republiky (Praha, Česko), sign. 54 F 215, A2r–A3v. Editor Černá, Alena M. Ediční poznámka

E-edice byla připravena díky podpoře programu Strategie AV21 s názvem Anatomie evropské společnosti – historie, tradice, kultura, identita.

<<<10<A2r–A3rA3v>>10>>
Skrýt ediční aparát

[A2r]číslo strany rukopisu

Předmluva k pobožnému a křesťanskému čtenáři

Vyznání víry obecné křesťanské, kteréž vůbec apoštolské jmenujeme, vždycky bylo u veliké vážnosti a užívání u pobožných lidí v církvi, tak, že je dítkám svým ihned zmládi předkládali, aby se mu z paměti učili vedlé jiných začátkův pobožnosti a katechismu křesťanského. Kterýžto chvalitebný obyčej až po dnes věrní zachovávají tak, že nelze i toho nejsprostnějšího křesťana najíti, kterýž by ho neuměl; pakli kdo tak zhovadilý a spasení svého nedbalý byl, toho bez pochyby všickni soudí za nehodného, aby se křesťanem nazývati měl. Nebo poněvadž christiani [A2v]číslo strany rukopisuod Krista aneb křesťané od křtu ve jménu Kristovu přijatého nazváni jsme, jaká by to býti musila hovadská nedbánlivost a nevážnost, abychom o původu jména svého nevěděli a vůdce spasení svého, Boha, neznali? Jistě byli bychom horší Turkův a Židův, kteříž, jakžkoli omylného a nepravého náboženství následují, však proto nějaké začátky nevěrné víry své mají a mladší své jim vyučují. Staří učitelé křesťanští vysoce chválili toto Symbolum apostolicumcizojazyčný text, to jest snešení, vyznání aneb heslo apoštolské, a psali o něm, že jsou je tim pořádkem[a]pořádkem] pořádkém a spůsobem sami apoštolé svatí složili a vydali, prvé, nežli se na všecken svět k kázaní evanjelium Kristova rozešli, jakž sv. Cyprian zaznamenal; a to za tou příčinú, aby jako nějaké pravidlo bylo učení a svázek jednomyslnosti mezi nimi i církvemi, kteréž by kázaním [A3r]číslo strany rukopisusvým[b]svým] ſwými k Kristu a víře jeho přivedli. Svatý Augustýn na dvanácte članků je rozdělil a každý z nich jednomu z apoštolů přivlastnil a připsal. To buď že tak jest, aneb jinák, vždyť to nepochybné jest, že jest velmi starožitné a že v sobě zavírá sumu všeho učení apoštolského a všecky podstatné artikule náboženství křesťanského, o kterýchž každému spasení své milujícímu věděti a věřiti náleží; aniž jest v něm co, ješto by se z písem prorockých a apoštolských, to jest z slova Božího, jenž jest slovo věčného života, dostatečně dovesti a prokázati nemohlo. Jakž se to z knížky této patrně a jasně spatřiti moci bude, kterouž jsem z cizího jazyku pro vzdělání sprostnějších, avšak věrných křesťanuov do češtiny přeložiti dal. Nebo ačkoli všickni víru apoštolskou říkati umějí, však ne všickni tomu, což říkají a věřiti se

X
apořádkem] pořádkém
bsvým] ſwými
 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 4 měsíci a 29 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).