|
|
|
či partik., pozd. též konj. ojed. též čiť partik., pozd. též konj. k čso 1. partik. interog. v otázkách zjišťovacích či, zda, zdali 2. konj. disjunkt. ve zjišťovacích otázkách a ve vylučovacích spojeních tázacích či, čili, nebo; spojuje členské n. větné výrazy, které mají navzájem se vylučující smysl n. vyjadřují různé eventuality Sr. čili, nebo. V disjunktivních spojeních otázky kladné a záporné se v některých případech užívalo místo druhé věty spojení „čili nic“, které zde nabývá větnou platnost. Sr. Fr. Trávníček, Neslovesné věty v češtině 2, Brno 1931, s. 57 Autor: Hana Kreisingerová Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 3. 5. 2024). 
či, part. interrog., zda-li, an, num, nonne; stsl. ci numquid, vedle či si. Bývá při otázce samostatné i závislé, při jednoduché i také při složených, a tuto zvláště při členech následujících, prvému protivných, kontrastujících; při členu kontrastujícím dostává význam nebo, aut. V obojích případech spojuje se druhdy s rovněž tázacím -li a je či-li. — Czy zpoviedati sě bude prach? numquid ŽWittb. 29, 10. Czy na věky zavirže ny bóh? czyly milosrdie své ostřěže? czyli zapoměne smilovati sě bóh? czy sdirží milosirdie své? numquid-aut-autaut t. 76, 8—10. Czy na včky rozhneváš sě? czy rozprostřeš hněv svój? numquid-aut t. 84, 6. Budu jiesti maso býkové? czy li krev kozlovú budu píti? numquid-aut t. 49, 13. Czili hněvati sě bude? numquid ŽKlem. 7, 12. Czili bóh nevzpytá těchto? nonne t. 43, 22. Czili poznajiú všichni? nonne t. 13, 4. Která moje vina? chzi sem byl v čem právo mina? chzi sem gdy komu povolil, aby kto proň svú krev prolil? chzi sem ten byl, na ňemž ktož by své pokorné n’úžil prosby? hi (m. či) plakala vdova která zbyvši pro mě svého muže? chzi sě stalo gda dědiciu, by pro mě stál v smutném líciu? AlxBM. 8. 7 sl. Ktož by chtěli ke zlému obraceti a zle rozuměti písmu i tyech zwyerzat, ješto i na před i na zad plna očí byla, czylyt by nemohli, by ť směli? Štít. uč. 4b = zda-li by nemohli, kdyby se osmělili tak učiniti ? Odpověděl a řka: A czzili ste nevěděli, že Kruml. 191a. Ta dva prorádcě radiesta sě nevědúce, kako by jima svého krále jieti, vmnozi (-zě) chi u mále AlxBM. 1, 6. Nevědiech sě co přijéti, vrahóm-li sě otpierati czyly tak v porobě státi AlxV. 568. Máme-li jeti na válku czi li nechati? ire debemus ad bellandum an quiescere Ol. 2. Par. 18, 14. Mohla o tom mluva býti, která by osoba svaté trojicě měla člověčstvie na sě přijieti, otec-li, syn-li, czily duch svatý Krist. 8b. Kto shřěšil, tento, czyly rodiči jeho hic aut parentes eius EvVíd. Jan 9, 2. (Kateřina neví o ženichovi doporučeném od matky), hrbovat-li czi v lepotě, hrady li jmá czy zlé domy, slepý li je czy vidomý, mrzutý li czyly tvárný, skúpý li je czily dárný, krásný li jest czy nekrásný, nemúdrý li czy věhlasný, chromý li jest nebo pravý, nemocný li czi pak zdravý Kat. v. 288 sl. Opatřite (considerate) lid, geſtly silný czyly mdlý, geſtly malý czyly mnohý Mus. Num. 13, 19; (opatřite), dědina vzytecznaly czyly neužitečna, geſtly s lesy czyly bez sadóv t. 13, 21; (chtě vzvěděti), vczynyly buoh prospěšnu cěstu jeho czyly nycz utrum … an non t. Gen. 24, 22; ať popatřím, ſyly ty syn mój Ezau czyly nycz t. 27, 21. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
či, čili část. a spoj. zda, zdali (uvozuje zjišťovací otázky); nebo (v otázkách vylučovacích): budu jiesti maso býkové, čili krev kozlovú budu píti? Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
|