dci, dceře, fem., dcera, Tochter; stsl. dъšti filia, z dъgti. — Slyš dci a viz audi filia ŽKlem. 44, 11, dczy ŽWittb. tamt.; dci ŽKlem. 136, 8, dczy ŽWittb. tamt.; (chvála) královy dczerze ŽKlem. 44, 14; gdešto malého dle mýta dczi mateřiú jest neskryta AlxB. 7, 15; dczi ysakarowa LMar. 18; dczy otci na život odpovědě DalC. 9, dczi DalHr. tamt.; (hrad) na ňemž jeho dczy s jeho zětem bieše DalC. 42, dci DalHan. tamt.; ten pojě dczerz hraběte českého DalC. 25; o dczerzi ť ničs netbaju DalHan. 39, o dczerzy DalC. tamt.; ač mi dáš svú dczers Mast. 298; má dczy milá (vok.) Hrad. 104a, měla sem dcerz tamt.; (rodičové) i se dczerzy se pokřstiti kázali Pass. 501, z jeho dcerze t. 424, tě dvě dcerzy t. 282; dvě dczerzy Pulk. 54b; Anastasia byla vzáctného člověka dczy ML. 79b; dci diáblova ŠtítBud. 70; z tvé dcérzie BiblB. Mark. 7, 29, dczerz králova přijide filia Pror. Dan. 11, 6 m. dci, dczerz ženská dána bude jemu t. 11, 17; dczerzye moabſkee (plur.) t. 12a; by který král jměl dczer (sic) krásnú Kat. 10; milá dſſy Kat. 20, dial. m. dci; dſy filia BohFl. 475, též; aby ani sestr, abych neřekl dċer, za muže vdával HusPost. 63a; i dcery dczerze jejie nevezmeš filiam filiae Ol. Lev. 18, 17; ſe dczerzy t. Deut. 27, 22, s Dinú dcerzi svú t. Gen. 46, 15; ke dczerzy t. Num. 27, 8; ze dczer t. Gen. 36, 2, t. Ex. 6, 25; mám dwě dcerzi t. Gen. 19, 8, dvě dczerzi t. 1. Reg. 2, 21; dvě dczerzi Mand. 74b, Mart. 11b; (rytíř) dvě dczerzi a jednoho syna měl jest GestBř. 91b; jednu czerz SequE. 41b; (s) dcerzy Pinkasovú KolB. 14b (1495); na místě Anny, dczerzi své KolD. 8b (1582), chybně; — dczy filiaPrešp. 1626; dczie (sic) ſſwekra nurus MamA. 30a, srov. Schwiegertochter. — zlá dci meretrix, srov. zlosyn, zlý syn. By zloſyn pustil od zle dczerze aneb zla dczy od zloſyna Štít. uč. 23b; vjidechu v duom ženy zle dczerzie mulieris meretricis Lit. Jos. 2, 1, zle dczerze Ol. tamt.; zlee dczerze nepojmeš scortum Ol. Lev. 21, 7, Mus. tamt.; zla dczi meretrix Ol. Gen. 38, 21, t. Deut. 23, 17, MamB. 14b. — Novotv. dcera, v. t.