zaručený adj.
k zaručiti
zaručený, závazně slíbený, jistý
jur. (o „základu“ ap.) zaručený, zajištěný poskytnutím záruky, zvl. úředním zápisem, složením peněžní zástavy n. postoupením „rukojmě“
jur. (o člověku) zavázaný poskytnutím záruky k splnění závazku
(o člověku) jsoucí zárukou, zástavou, „rukojmím“
Sr. uručený
Autor: Kateřina Voleková