zaručiti, -ču, -čí pf.
k ručiti
zavázat se k něčemu podáním ruky
co zaručit, závazně slíbit, prohlásit, jako jisté stanovit
jur. komu co, aby… zaručit, zajistit, zabezpečit (uskutečnění něčeho ap.)
jur. komu co, na co, aby… čím zaručit, zabezpečit formálním úkonem, poskytnout záruku (formou úředního zápisu, složením finanční zástavy ap.), co komu kým, na koho poskytnout „rukojmě“, tj. osobu ručící svým zadržením, majetkem ap. za splnění závazku, koho, co, o co, s inf. na koho (úřad ap.) pod čím, že… ap. poskytnout záruku splnění daného závazku pod hrozbou ztráty složené n. přislíbené peněžní částky
jur. koho, na koho ap. zaručit se za někoho, zavázat se k převzetí něčích závazků v případě potřeby
co („sboží“ ap.) zajistit, zabrat
koho zajistit, zajmout (?)
Sr. obručiti, uručiti, urukovati
Autor: Kateřina Voleková