váha zpracováno v MSS váha
Autor: Irena Fuková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 2. 5. 2024).
váha f. závažnost; pravá míra, rovnováha; rozvaha, povaha: v svéj váze podle své povahy, podle svého přirození; váhu strojiti uvažovat; na váze stojí je nutno rozvážit, je pochybné, přijde na to
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
váha f. = rozvaha, povaha, (pravá) míra, rovnováha; — v své váze = podle svého přirození; — váhu strojiti = uvažovati; — na váze stojí = nutno rozvážiti, jest pochybné, přijde na to
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.