urukovati, -uju, -uje ipf.
k uručiti
zavazovat se k něčemu, zvl. podáním ruky
komu co, že… zaručovat, závazně slibovat
jur. komu co zaručovat (se), zabezpečovat formálním úkonem, poskytovat záruku (zvl. formou úředního zápisu, složením finanční zástavy n. poskytnutím „rukojmě“, tj. osoby ručící svým zadržením, majetkem ap. za splnění závazku)
jur. na koho zaručovat se za někoho, něco, zavazovat se k převzetí něčích závazku v případě potřeby
Autor: Miloslava Vajdlová