struh, -a/-u m.
k strúhati
nástroj na zpracování n. opracování něčeho „strouháním“, např. menší tesařská n. truhlářská sekera, hoblík, nebozez, strouhák, struhák na koňská kopyta ap.
strouha, člověkem vytvořená rýha sloužící k odvodu, přívodu či shromažďování vody
rýha
Sr. strhadlo, struha, strúhačka, stružicě, stružišče, výdlab, StčS násěč 1
Autor: Miloslava Vajdlová