|
|
|
násěč¹, -i f., ojed. m.; k nasieci 1. druh tesařské n. truhlářské sekery: jako v lesě dřevěném sekyrami vyrubali vrata jejie [svatyně] v niej; sekyru a naſieczy povirhli jsú ju ŽaltWittb 73,6 (~Pod, pod. BiblPad, ~Praž, v sekyřě a v násadišťu ŽaltKlem, BiblOl, v sekyřě a v bradatici ŽaltKap) in securi et ascia; levigo struh, ascia (astra rkp) nasyecz KlarBohE 886 (De fabris); dolabrum naſecz SlovFljš 26a; asciolum…nesecz (m. nasecz) SlovLucB 213a; conventor…relinquet d. plebaňo…2 nassyeczy, duos ligones, due kracě AktaKons 5,130 (1406); dielo [modla] rukú řemeslníka v naſieċi BiblPad Jr 10,3 (~Praž, přístrojem tesařovým Pror, BiblOl, ~Lit) in ascia; ascia sekera vel naſyecz SlovOstřS 62; dolabrum (labrum rkp) bradatý naſſecz Slov KapPraž O 32, 10a; ascia instrumentum est carpentarii, scilicet bis acuta, et dicitur ab astulis, quas de ligno eximit naſiecz neb motyčka, jiež dřevo neb úlí dlabá VýklKruml 159a (Jr 10,3); vidly železné dobré, nasyecz krásná, nebozez násadný dobrý UrbKarlšt 6 (1453) 2. jm. osob.: Marga relicta Wenceslai Nasecz TomekMíst 2,34 (1419) Ad 1: za lat. ascia stč. též dlubna, struh, teslo; za dolabrum též bradaticě; srov. dial. náseč ‚nástroj na výrobu dřevěných korýtek‘ (Český lid 3,21) Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008. 
násěč², -i f., ojed. našec m. (?) vzácná tkanina, nejčastěji bílé jemné plátno, kment, ojediněle též nach, purpur: ornatum de baldkino, qui vocatur nacziechz pro 23 mar. arg. Reg 2,1202 (1296–1306); rúcha přieliš na všěch mých lidech ot naſyeczy i ot nachu veliké drahosti stáchu Vít 28b; bohatec… obláčieše sě v zlatoháv a v naſſiecz JeronM 8b purpura et bysso; pannus sit sukno, tela plátno, nasyecz ostrum KlarBohE 549 (De vestibus); item casula valde bona de naseto, id est nasecz, viridis coloris, deaurata simul et deargentata InvBřevn 293; purpura naſyecz SlovZdík 270. – Srov. nach V dokladu anulus est prsten, sed magilis naſyecz vocatur KlarBohO 575 jde pravděpodobně o zkomolené čtení, srov. sed inauris nauſyek KlarBohE 575 (v. náušek) Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
násěč, -i, fem. — Sekyra, širočina, Beil: sekyrú i naſieczy in securi et in ascia ŽWittb. 73, 6, v sekyře a w naſeċi Kladr. Žalt. t., w naſeċi in ascia Kladr.Jer. 10, 3, Pernšt. t., w naſecżi Pražsk. t.; naſecz dolabrum BohFl. (204), ascia Vocab. 175a, MamF. 85b; naſſeczy ascia MamB. 107a; naſiecz též RVodň. 53a, 54a. — Nach, Purpur: ornatum de baldkino, qui vocatur nacziechz (sic) Reg II, str. 1202 (kol r. 1300); (bohatec) obláčieše sě v zlatohlav a w naſſiecz JeronMus. 8b, naſſyecz ROlB. 15a (na místě shodném), rúcha ot naſyeczy i ot nachu Vít. 28b, casula de naſecz ZíbrtKr. 407 (z r. 1390); naſſyecz osticum (sic m. ostrum) Rozk. 2690; naſyecz estrum (sic) BohFl. 515, ostrum Veleš., *magilis BohFl. 539, purpura Zdík; naſiecz ostrum MamA. 30b; naſecz též Prešp. 1765. — Příjm.: Nasecz TomZ. 1419 n. 34. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
násěč¹, -i f. druh sekery, širočina Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
násěč², -i f. vzácná tkanina, nach, purpur, kment Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
násěč f. = sekyra; nach Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|