starožitný adj.
(o člověku) velmi starý, žijící velmi dlouho
jur. ľudie starožitní svědci vysokého věku pamatující nejstarší (a tedy závazný) stav věci
jur. (o zvyklosti obyčejového práva) existující odedávna, a tudíž závazný i pro současnost
jur. existující velmi dlouho, velmi starý, starobylý
Sr. starodávní, starodávný
Autor: Irena Fuková