sidlo, -a n.
spoutávající léčka (smyčka, osidlo ap.)
léčka, nástraha
Sr. sidlati, sidliti, StčS osidlo
Autor: Milada Homolková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 26. 4. 2024).