1. co k čemu přiblížit, přiložit, dát do těsné blízkosti něčeho: k tomu ohni když ruku přičiníš, horkost čiješ ComestC 12r adhibes; přičiň ucho k té dieře a vylezeť [škvor] hned LékFrantA 46v

přičiniti ruku k komu vztáhnout ruku na někoho, násilně uchopit někoho, chopit se někoho: tehdy přistúpichu [vojáci po Jidášově polibku] a rucě přičinichu k Ježíšovi i jěchu jej BiblOl Mt 26,50 manus injecerunt in Iesum

přičiniti ruku svú napomoci něčemu: když buoh přičiniti ráčí ruku svou v jistou hodinu …, tehdy všecky věci dobře se vedou JakZjev 321r

2. čeho/koho, co/koho (k) čemu/komu přičinit, přidat, dát něco/někoho navíc k něčemu/někomu: všichni … mají ponocných viece přičiniti a přidávati k těm dvěma ponocnýma na zed městskú CJM 4/1,428 (1451); konvář … nemá nic viece olova k čistci přičiniti nežli desátú libru PrávSasE 159r

3. co (slovo, výrok ap.) k čemu (sdělení) připojit, doplnit, dodat: k … pokutám to přičiníme, aby zbožie svého všeho zbaven jsa, … i hrdla … zbaven byl [zrádce českého království] MajCarA 14 adjicimus; má [šlechtic navržený na povýšení do panského stavu] … s pokorú žádati a prositi, … viece slov slušných přičině ArchČ 5,401 (1480)

4. čeho, co zvětšit, rozšířit něco: že sú tu cestu a toho pruohonu přičinili, aby se dva vozy mohla prostraně minúti ListářRožmb 4,363 (1453)

5. čeho k čemu (žalobě, „póhonu“) rozšířit, rozvést něco něčím: že Mixík přičinil žaloby více, než póhon záleží, má ten póhon ztratiti Půh 1,380 (1412); poňovadž Prokop póhonu přičinil k žalobě, ten póhon ztratil Půh 2,483 (1416)

6. co připravit, přichystat: tehda přičinil Tryfon všelikú jězdcovú přípravu BiblDrážď 1 Mach 13,22 equitatum; tehda káza svatý biskup vodu přičiniti PasKlemA 133v (též PasKal)

7. co (úsilí ap.) k čemu, při čem, v čem, aby… věnovat (pf.), vynaložit něco na něco: jste příliš vlažni a netbánlivi! Přičiňte pilnost, abyšte to stavili LetKřižA 76 (1422); kto sě má právě káti, musí sě na to velmi snažiti a všicku sílu přičiniti ku pokání RokLukA 286r

8. k čemu přispět, napomoci: k čemu s to přičinilo, hanebné, zlé, falešné Neščestie TkadlA 248r

9. čeho proti čemu užít, použít něco: když jě [stromky] obdělávají, nesmějí k tomu ižádného nože ani železa přičiniti CestMandA 170r; účasten jest někdo svatokupecstvie nepomocí tak, že maje moc od boha danú, i nechce té moci přičiniti proti tomu hřiechu HusSvatokup 189r

10. koho k čemu přimět: k tomu také křesťan od nich [věřitelů] nevezme [dodatečný úrok], leč jeho k tomu veliká núze a potřeba přičiní ArchČ 5,479 (1497)