1. co (předmět) dělat, vyrábět; (léčivou látku ap.) připravovat; (stavbu) stavět, budovat

2. (o stromu ap., fig. o člověku) co („ovocě“ ap.) plodit, rodit; dávat užitek

3. s neosobovým podmětem co, aby… z čeho tvořit, vytvářet

4. bibl. co („poklady“) komu („sobě“) ap. shromažďovat, hromadit (sr. StčS s. v. „pokladiti“ 1, „pokladovati“)

5. co (chorobu ap.), aby… ; s životným agentem co (děj), aby…, že… způsobovat, zapříčiňovat něco

6. zř. s větou obsahovou předstírat

1. koho jakého, koho jakým způsobovat, že se někdo stane nějakým, že někdo bude mít nějakou vlastnost ap.; „činiti účastna čeho“ přivádět k něčemu; „činiti spasena“ zajišťovat spasení; „činiti bezpečna ot čeho“ chránit před něčím ap.; činiti prázdna koho (ot) čeho zbavovat něčeho, osvobozovat od něčeho, zprošťovat něčeho; činiti mocna koho čeho, s větou obsahovou zmocňovat někoho k něčemu

2. koho koho, koho kým dělat někoho někým, způsobovat, že se někdo stane někým

3. jur. koho koho, koho kým ustanovovat, jmenovat někoho do funkce

4. jur. koho kým (poručníkem ap.) ustanovovat někoho někým, přiřazovat někomu nějaký právní status

1. co činit, dělat, (dlouhodobější činnost) provádět; se substantivem obecného významu co („věc“ ap.) dělat něco; („služby“) sloužit bohoslužbu; (negativně hodnocenou činnost) páchat, působit, provádět

2. co („dobro“, „spravedlnost“ ap.) činit, konat, vykonávat; („boj“) bojovat, vést boj

3. co (příkaz ap.) provádět, plnit, vykonávat, (zásady) dodržovat

4. dosti činiti čemu (závazku), komu podle čeho (závazku) plnit něco, dostávat někomu, něčemu, činit někomu, něčemu zadost; čemu (činnosti) odměňovat něco; očišťovat se (?)

5. co (řeč) vyslovovat, (otázku) ptát se, (zmienku) zmiňovat se

6. co čím (výsledkem děje) činit něco něčím, dělat něco nějakým; (skutkem) uskutečňovat

7. co čím, s čím, podle čeho („obyčěje“) dělat něco pomocí něčeho, postupovat daným způsobem, řídit se při činnosti něčím

8. komu co, ojed. k komu co, pro koho co činit, dělat, působit; komu co („služby“) ap. sloužit u někoho; pořádat něčí pohřební slavnost; činiti počstivost komu prokazovat komu úctu; „čiň já, co chci“ ať budu činit cokoli, mohu činit, co se mi zlíbí ap.; „nečiniti nic (čímu) životu“ nechat někoho naživu

9. jmieti co činiti v. jmieti

10. krátko činiti komu na čem křivdit někomu v něčem

11. známo činiti komu („všěm vóbec“ ap.), přěd kým („přěde všěmi ap.“) co (zprávu) čím („listem“ ap.) oznamovat, sdělovat, dávat na vědomí

12. činiti počet komu z čeho skládat někomu účty z něčeho, vyúčtovávat někomu něco

13. co (kolik peněz) být, dělat, činit; ukazuje, že jde o počet, hodnotu

1. působit, dělat, jednat

2. o co jednat o něčem

3. (sobě) jak v čem vést si, počínat si

4. jak s kým, čím počínat si s někým, něčím nějak, jednat s někým, něčím nějak, chovat se k někomu, k něčemu nějak

5. jak čím (nástrojem) pracovat s něčím, pracovat za pomoci něčeho

6. proti komu jednat proti někomu; proti čemu (závazku, zákonu ap.) jednat proti něčemu, porušovat něco, přestupovat něco

7. čím (penězi) nakládat s něčím, užívat něco

8. zř. (o muži) s kým (ženou ap.) souložit