přispiešiti, -šu, -ší pf.
k spiešiti
1. přispěchat, rychle se přiblížit: potom přispiešili sú [hříšníci za jinými bohy] ŽaltKlem 15,4 (sú pospiešili ŽaltWittb, pospěli ŽaltPod, přispěli sú ŽaltKap) acceleraverunt; Arnošt s Veclem přispiešista, meče silně uchopista BawArn 3351
2. (o události, jevu) náhle přijít, nastat: naposledy pak phares, to jest rozdělenie, přispieší, nebo ztracených od tovařistva božieho a svatých bude rozdělenie ZrcSpasK 93
Sr. přispěti 2, 3
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 19. 5. 2024).
přispěti, -ěju, -ěješ, přispiešiti, -šu, -šíš dok. přispěchat, přiběhnout, přiblížit se
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.