přiblížiti, -žu, -ží pf.
k bliz adv.
1. koho k komu přivést, dopravit do něčí blízkosti: jedno mě rač přiblížiti k sobě po méj smrti UmučRoud 883
2. k komu přiblížit se, dostat se do blízkosti někoho (?): modlitva pokorného … nebude utěšena, poňaž k bohu nepřiblíží BiblDrážď Sir 35,21 (sě nepřiblíží BiblOl) donec propinquet; udá li se jim [králům] kdy do měst svrchu psaných neb do některého z nich přiblížiti MajCarA 19 adire
3. kam dostat se, přijít, přijet: již jest čas, aby JMt do země přiblížil ArchČ 5,317 (1471)
Jen tyto doklady. K 2, 3: nelze vyloučit elipsu sě
Sr. blížiti, přiblížiti sě, přibližovati