pustnúti, -nu, -ne ipf.
k pustý
(o území, budově) pustnout, stávat se „pustým“ 3, prázdným, opuštěným, zpustlým: v nichž [svárech] království pustne a dům na dům padne BechNeub 105r (sr. L 11,17); Jiřík … poh. Anny …, že vysazuje nové masnice v Miroslavě, ježto nikdy nebývaly, a mé spravedlivé a od staradávna vysazené skrze to pustnú a úroci mi schází Půh 5,284 (1481)