prvospi, -óv pl. m., prvospie, -ie n.; k prvý a spáti
1. první část noci, doba prvního spánku do půlnoci; meton. první doba nočního bdění (stráže ap.): takúto noc o prwoſpiech šed, stuojž na rově PasMuzA 113 (u prwoſpy ~KlemA); když by o prwoſpech (o pólnoci marg.) t. 348 (o prwoſpiech ~Kal) facta nocte; když k lotróm u prwoſpie…přišli jsú JeronM 57a hora prima noctis; zábřěska sit antelucanum, vox hlas, prwospie conticinium KlarGlosA 70 (De deo et celo); conticinium prwoſpij SlovVodň 56a (der naht erste teil, erste slof DiefNovGlos 111); když lidé zesnú u prwoſpie RokJanK 226a; conticinium mlčenie prwoſpie SlovKlem 39b — meton.: čtyři hlásky neb hlásanie činie na hradech bdiece. Prvá slóve prwoſpie ComestC 303a conticinium; prvnie bděnie, točíš prwoſpie…noci HymnUKA 95b. – Sr. prvnie spánie (PovOl 269b)
2. kuropění, doba ranního kokrhání kohoutů, časné ráno: neviete, kdy pán domový příde: večer li…anebo v prwoſpiech čili ráno EvOl 303b (Mc 13,35: v kury ~Víd, na úsvitě BiblOl, v kuropěnie ~Lit, když kuři pějí ~Praž) galli cantu; na modlitvy sě přěs prwoſpy oddal [sv. Václav] a potom nábožně na jitřni <v>stav PasMuzA 519 (přes prwoſpie ~Kal) ad gallicinium; když by o prwoſpiech prvnieho kur pěnie TobB 313 (Tob 8,11: při prvém kur pění BiblLit, při kuřiem pění ~Pad, když koury zpievají ~Praž) circa pullorum cantum; v prwoſpie, ješto kuři pějí ComestC 214a (sr. Tob 8,11). – Sr. kokotové pěnie (ComestC 303a), kuřěpěj, zábřěska
K 2: Podle ExcZub asi lidová etymologie nějakého *prъvo-svьti