prvorodilý adj.; k prvý a rodilý
bibl. [o synech a samcích] prvorozený, narozený jako první: já prworodyleho ustav́u toho jistého [tj. Mesiáše] vrchnieho mimo krále země ŽaltKlem 88,28 (v. prvěnec 3; fig.); o zmoření všeho prworodyleho BiblLitTřeb L1, 235a (sr. Ex 12); z těch [synů] prworodily prodal jest druhému prvorodilost svú BelB 87b; primogenitum prworodile MamUKF 92b — zpodst.: jenž [Bůh] zbil pirworodile ejipské ot člověka až do skotěte ŽaltWittb 134,8 (~GlosMuz, v. prvně n.) primogenita. – Sr. prvorodní 1
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
prvorodilý adj. prvorozený
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.