prvorodní, prvorodný adj., též prvorodlný (sub 1); k prvý a rodní, rodný
1. zvl. bibl. [o synech a samcích] prvorozený, narozený jako první: až ona [P. Maria] urodí svého syna prworodlneho Mat 14 (Mt 1,25 primogenitum: prvorozeného BiblDrážď); prvé úrody všech věcí a prworodnie bravové i všeliké obětné věci BiblLit Ez 44,30 (prvnie úrody všěch věcí prvorozených ~Drážď); jeho prworodnij syn…po jeho smrti má sě v královstvie uvázati CestMil 55b; v Starém zákoně každý pruorodny samec slul svaté, že mělo býti bohu obětované, jakožto pacholík, beránek, telček HusVýklB 124b. – Sr. prvorodilý
2. [o vlastnictví] prvorozenský, patřící prvorozenému: jenž [Ezau] jest dal svój prvorodni statek za chléb HusPostH 112a. – Sr. prvoroźencový 2
3. bibl. [o hříchu] prvotní, spáchaný prvními lidmi Evou a Adamem, dědičný: jenž [proroci] túž cěstú jdúce, tověz prworodním hřiechem, minuli sú člověka raněného bez pomoci HusPostH 154b; propter peccatum originale, id est prworodnym Hus UK V F 7,253a. – Sr. přiroźený
Sr. prvoroźený