1. bibl. (koho/čeho [země]) prvorozené potomstvo („prvenstvie“ 1): zbil [Bůh] všeckno prworozenſtwie jich [Egypťanů] ŽaltKlem 104,36 (v. prvenstvie 1); jenž [Bůh] jest pobil zeḿu ejipskú s prworozenſtwim jejie t. 135,10 (v. prvně n.) cum primogenitis; zabil [Bůh] všecko prworozenſtuie v zemi ejiptské BiblOl Ps 77,51 (v. prvenstvie 1) primitivum ║ stálo dobře za Adamovy správy prworozenſtwie světa ŽídSpráv 144 prvopočátky

2. (čí) prvorozenství, první místo v pořadí narození sourozenců zajišťující prvorozenská práva (komu): prworozenſtwie, točíš že jeden měl po přirození a druhému postúpil po milosti ComestC 33b primogenituram; pro to prworozenſtwie řkúc, že by nemohl řečen býti [Kristus] prvorozenec, jedno ač by měl bratří t. 280b; tento jest první z synóv jeho a jemu slušie prworozenſtuie BiblOl Dt 21,17 (prvorozenie ~Pad, prvorozené právo ~Praž); Ezau pro jedno pojedenie prodal své prworozenſtuie t. Hb 12,16 (právo své prvorozené ~Praž) primitiva; primogenita (prvorodstvie, prworozenſtwye gl.) mea ante tulit GlosLekc UK V E 19,95a (Gn 27,36: v. prvorodstvie 2); kněz Jan Kropáč…přenesl své prvorozenství na Jindřicha Kropáče, bratra svého Půh 5,251 (1493). – Sr. prvorodičstvie 2