prvnota, -y f.; k první
bibl. pl. (čeho [svatyně]) pruh země zasvěcený Bohu jako obětní dar (a určený kněžím na bohoslužby v čem): až do strany moře budú prwnoty, ježto otdělíte na pětmezdcietma tisícóv měrných prutóv vzšieř a vzdéli…prwnoty (-n- nadeps.), ješto otdělíte hospodinu…tyto budú prwnoty svatyně kněžské BiblLit Ez 48,8–10 (v. prvotiny 2) primitiae