Skip Navigation Links
prositel | StčS | MSS |

prositel, -e m.; k prositi

1. prosebník, kdo o něco prosí: každému proſitely daj sě ComestC 111a petenti; máme otpustiti proſytely t. 308b; proſitele [tj. o peníze za odpustky] když přijeli, ihned svátek zasvětili PísSvatokup 91; rogatorius žebrák, proſitel SlovOstřS 108 ║ deprecabillis proſytel, prosič, prozby hoden MamUKF 88a (Ps 89,13: v. naprositedlný) kdo je přístupný prosbám (sr. prosiecí 1)

2. (koho [Boha]) prosebník, kdo v modlitbě prosí o něco: žádajíce tvého smilovánie sporosti pro množstvie proſytelow tvých, ščedře nás podař PasMuzA 632; suplicator proſytel KlarGlosG 1260

3. přímluvce: interventor proſytel SlovKlem 57a

Sr. prosič

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 

prosič, -ě, prositel, -e m. prosebník
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 

logo ÚJČ Copyright © 2006–2025, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2025, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2025, Irena Fuková
Vokabulář byl spuštěn před 18 lety, 7 měsíci a 24 dny; verze dat: 1.1.27 		Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).