1. relig. [o „proroku“ 1] prorokovat, mluvit z božího vnuknutí: (A) co, s větou obsah., o kom/čem komu oznamovat jako boží vůli něco, zvl. budoucího, mimo préz. též předpovědět; (B) (k komu, na koho ap.) tlumočit boží vůli (vůči komu); [hříšnému] napomínat, kárat (koho): — A: naplňen svatého ducha prorokowaſſye [Zachariáš] a pravě: Blahoslavený buoh…učinil vykúpenie lida svého EvVíd 41b (L 1,67) prophetavit; ješto byl Balaam prorok prorokowal, ež sě jměla hvězda světu ukázati PasMuzA 84 praedixerat, pod. t. 69; světí otci…prorokowachu o poslednieho věku lidech OtcB 95b, pod. ComestC 44b; prorok, jenžto jest prorokowal pokoj Pror Jr 28,9 vaticinatus est; biskup Kaifáš…jest prorokowal jedno prorokovánie DivTeg 115 (v. prorokovánie 3); prorokuge [sv. Jakub] a řka: Lid tento rty mě [tj. Boha] chválí JakBetl 56b; jakož Izaiáš prorokowal, žena obklíčí muže RokJanK 18b; to ráčil [Kristus] pověděti v podobenství, a jako prorokuge o tom [budoucím] skutku KorMan 145b; o kteréž [pravdě] sú proroci prorokowali AktaBratr 1,168a — B: přišel duch svatý na ně [učedníky]…a prorokowachu EvOl 147b (A 19,6) prophetabant; vskočí na tě [Saula] duch boží i budeš…prorokouati BiblOl 1 Rg 10,6; prorokuy k lidu mému t. Am 7,15; nebudeš prorokouati na izrahelský lid t. Am 7,16; ktož prorokuge lidem, mluví ku polepšení, k napomínaní a k utěšení t. 1 C 14,3; dal jie [Anně] milý bůh poznati a že jest to [tj. Ježíšek] pravý spasitel, i prorokowala z toho poznánie RokLukA 78a ║ by prorokowali [proroci], točíš věčně boha chválili ComestC 142a oslavovali (pod. BiblOl 1 Par 25,1) ♦ p. prorokovati ve jmě (n. ze jména) relig. koho [Boha] prorokovat ve jménu (tj. z vnuknutí) koho, mluvit jako něčí prorok: však smy ve jmě tvé prorokowali BiblDrážď Mt 7,22 in nomine…prophetavimus, pod. JakVikl 195a; což jest onen prorok ze jména hospodinova prorokoual BiblOl Dt 18,22 (přepověděl ~Pad) in nomine…praedixerit; Aggeus a Zachariáš…prorokouali sú…ve jmě boha israhelského na ně [Židy] ProlBiblK 22b (1 k Zch)

2. relig. koho [Boha, Krista ap.] zvěstovat koho, vyhlásit existenci čí; [Krista ap.] vyhlásit příchod čí: jehož [Krista]…proroci prorokowaly LegJiřB 521; Mojžieš samého boha věčného prorokowal jest ComestC 4a prophetavit; ješto [Ježíš] je slíben v Starém zákoně i proroky prorokowan ŠtítBarlB 173; veselte se…, nebť jest Alžběta Krista prorokowala KancJist 88; takého hlavního Antikrista prorokowal jest s. Jan řka, že hodina poslední jest ChelčJan 60b ║ když matkú pána boha svého a blahoslavenú prorokowaſſe ji [P. Marii] Elžběta ComestC 279a prorocky nazvala (prohlásila). – Sr. ohlašovati 1, zvěstovati

3. [o „proroku“ 3] (co [výrok], s uvoz. výrazem o čem komu) věštit, věštecky předpovídat, pronášet nějakou věštbu: neroďte poslúchati prorokuov…a věščbářiev…, neb lež prorokugy vám BiblDrážď Jr 27,10, pod. t. Ez 22,28; ješitných věcí nebudete vídati a proročství nebudete prorokowaty viece t. 13,23; z té děvečky zlý duch často prorokowaſſe ComestK 263b (sr. A 16,16); Libušě prorokyně…před množstvím pánóv…prorokowala jest těmito slovy… PulkB 7; pak jest prorokowala Libuše o tomto jistém hradu [tj. Praze] řkúci… t. 8 pronesla věštbu; prorokowaly sú skrzě Baal, tu modlu Pror Jr 23,13; jenž [Sedechiáš, tj. pýcha] sobě bieše učinil železné rohy a prorokowal Achab, aby vstúpil na vysokost WaldhPost 116b; vaticinor…, id est divinare, prophetare hádati, prorokowati VodňLact gg5a. – Sr. věščbovati, věščiti

4. co [událost, čas], s větou obsah. n. výrazem uvoz. (o čem komu) předpovídat, oznamovat něco budoucího, zvl. na základě jasnozřivosti: prorokowal [Kaifáš], aby Ježíš umřěl za lid EvVíd 19a (J 11,51) prophetavit; to prorokowano diechu, že…jisto svítězstvie jmiechu DalC 74,25 gewarsaget; to sě…naplnilo, což byl ten muž boží [tj. sv. Štěpán] o tom dietěti prorokowal PasMuzA 328; na tom listě jest prorokowal a takto řka:…do své sě vlasti skoro vrátíš t. 548; porodila…, jakž byl bóh jie prorokowal BiblOl Gn 21,2 (bieše předpověděl ~Pad) praedixerat; to [tj. příchod Spasitele] sú mnozí proroci světí…prorokowaly a ohlásili ŠtítBarlB 34 praenuntiaverunt; každému [synovi Jakub] zvláště prorokowal, co se jim…má státi BřezSvět 18b; pakli padne stěna domu čieho…, pád hospodářóv nebo příbuzných prorokuge BřezSnářM 96b vaticinatur; ktož jej [kámen] má pod jazykem, prorokuge Lapid 162a má schopnost předpovídat; prorokowal sem o smrti jeho, že umře LékSalM 479 pronosticatus fui, pod. ChelčPost 126a; ano jim [hříšníkům] srdce ustavičně prorokuge peklo ChelčKap 208a (fig.); zle lidé súdie o věcech budúcích, když prorokugý, že bude zlé léto RokJanB 120a ║ Prorokuyg nám, Kriste, kto jest, jenž tě bil EvOl 246b (Mt 26,68) prophetiza hádej, uhodni (pod. t. 258b L 22,64). – Sr. přědpověděti, přěvěděti