pronésti sě | StčS | MSS |

pronésti sě pf. (ipf. pronášěti sě, pronositi sě); k pronésti

1. pf. [o člověku] prosadit se, dostat se do popředí (v hodnocení): múdrý v sloviech sám se proneſe BiblPraž Sir 20,29 (provede sě ~Drážď) producet se

2. [o skrytém n. tajemném] vyjevit se, zvl. prozradit se; [o nepravosti] vyjít na jevo; [o provinilci] odhalit se: ktož pokrývá nenávist lstivě, proneſe sě jeho zlost na obecném súdě BiblOl Pr 26,26 (zjeví sě ~Pad, oznámena bude ~Praž) revelabitur; sámť sě j proneſl [nactiutrhač], že j zpravovač závistivý ŠtítVyš 59a prodidit; nechtiec [vdova] se proneſty, zatratí svój plod ŠtítKlem 49b; vně sě znamenie proneſe, co vnitř bývá ŠtítBrigP 74b; že se ráda taková věc [tj. tajná láska]…pronaſſij HynRozpr 219a sich…begibt; kterakž se je toto [tj. vražda] proneſlo BiblPraž Ex 2,14 (zjevno jest učiněno ~Ol, zjeveno učiněno jest ~Lit) palam factum est

3. pf. [o něčem hanebném] (na koho) rozhlásit se, vyjevit se na veřejnosti řečí: to [tj. svatokrádež] když sě proneſlo, sebralo sě množstvie BiblDrážď 2 Mach 4,39 (sě roznesla pověst ~Pad) divulgata fama; té žaloby každý den očekávajme, nebť se na nás proneſe [tj. naše vina] JakZjev 167a; bojiece se, pronese li se to na ně,…v hanbu [aby] neupadli ListářRožmb 2,6 (1438)

4. [o zprávě, události] (kde) rozhlásit se, vejít v obecnou známost; [o zprávě] roznést se, (roz)šířit se: ihned vsta [dívka] z mrtvých i proneſſe sě po všem kraji EvRajhr 124a (Mt 9,26: vyšla jest řěč ~Ol, rozjide sě ta novina BiblDrážď, roznese sě ta řěč ~Ol) exiit fama; na všěch horách proneſu sě slova tato EvVíd 41b (L 1,65: pronoſſiechu ~Beneš, v. ohlásiti sě 1) divulgabantur; ande [v táboře] sě zlá věst pronaſſie AlxBM 183; proneſla se jest ta řeč mezi bratří EvPraž 2b (J 21,23: příde ~Seit, vyjide ~Zimn) exiit; ten sě div proneſl po vší židovskéj zemi KristA 45a; brzká novina mezi všěmi o nie sě proneſe BiblOl Ru 1,19 (v. ohlásiti 1) percrebuit; již se bylo proneslo, že jsú ti třie…zjímáni TeigeMíst 1,65 (1412); že se tudy ta věc pronášie a vyhlašuje ArchČ 10,19 (1479)

5. pf. [o člověku, jeho chování ap.] (kde, komu) stát se vyhlášeným (proslulým, známým): chtě sě mistr viece proneſty, káza sobě jho přinésti LegJiřB 171; svatého otcě svatost…po všěch krajích sě proneſla PasMuzA 312; proneſe sě [světec] ve všěch městech OtcB 156b vulgatus; v jiných dalekých vlastech proneſli sě jeho dobří skutci t. 160b fama…percrebuerat; po vší zemi takovým zázrakem proneſla se jest smrt Alexandrova AlexPovB 283b diffamata est; ontě tak neřádně živ…, ježtoť se j již všemu světu pronesl ArchČ 11,255 (1450); již se jest všude mé bydlo [tj. tíživá situace] tak velmi proneslo a každý o to tak mluvie t. 256 (1451); v. též prověstiti sě

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


pronésti, -nesu, -eš dok. uvést ve známost, oznámit; vyzradit, prozradit; pronésti sě prozradit se, rozšířit se (o zprávě, pověsti ap.)
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


logo ÚJČCopyright © 2006–2022, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2022, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2022, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 15 lety, 6 měsíci a 12 dny; verze dat: 1.1.21
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).