1. pf. co/koho (skrze co) pronést, nesením dopravit přes nějaké nebezpečné prostředí: syna svého posvětil, prones skrze oheň podlé modl pohanských BiblOl 4 Rg 16,3 (přenes ~Pad, veda ~Praž) transferens; kamžkolivěk pošli, těžko pronesú [poslové listy tudy, tj. skrze nepřátele] ArchČ 8,51 (1471); aby se věc opatřila i to, s kým ty zlaté mám pronésti t. 14,249 (1475), pod. t. 16,6 (1489)

2. co/koho (kam) předat, vydat: jež [hospodář] pronoſſy poklad svój nový i vetchý EvVíd 49a (Mt 13,52: vynáší EvOl, vynosí BiblOl, vydává ~Drážď) profert; ty, ješto tebe neznají, v smělosti proneſeṡ BiblLit Sap 12,17 (pronaſſieſs ~Praž, přivodíš ~Ol, převozuješ ~Pad; fig.) traducis tj. učiníš smělými; aby hřiech nebyl, bychom bratra svého proneſucz v tvoji [tj. nepřítele] rucě ŠtítBarlB 137 tradiderimus; pomsty božie pronoſyge [nevděčnost] AlbRájA 70a (pronaſſie ~B; fig.) addit přináší

3. co/koho [skrytého] ukázat, vyjevit, učinit zjevným; [nepoznaného] prozradit, identifikovat: aby božie diela na něm [slepém] proneſſena byla, já muši dělati jeho diela EvRajhr 112b (J 9,3: zjevena byla ~Víd, ukázána byla ~Praž) manifestentur; aby proneſena byla ze mnohých srdec myšlenie EvSeit 140b (L 2,35: v. ohlásiti 6) revelentur; což sta viděle tvoji oči, nepronoſta toho brzo v svádě BiblDrážď Pr 25,8 (nepronaẛey ~Pad) ne proferas; aby toho viděnie nikomu nepronoſyl [kněz] PasMuzA 74; tvá řeč, ta tě pronaſſie [tj. jako galilejského] KristA 96b (sr. Mt 26,73) manifestum…facit; ten poklad skrytý nalezši svatá Lucia, točíš vieru pravú, přikryla, ne ihned toho proneſla ŠtítSvátA 10a; tichým znamením ji [radost] proneſe ŠtítAlžb 459a; zbleděním své tváři proneseme [vinu] ŠtítStrah 2a monstramus; vypisuje jeho krásu…; a tudy proneſl svatého Bartoloměje HusVýklB 54b

4. (co/koho [tajeného], s větou obsahovou komu ap., též co na koho) prozradit, vyzradit, vyjevit na veřejnosti řečí někoho n. něco; [provinilce] (přěd kým v čem) vyhlásit (oznámit) jako vinného (čím); s elipsou všeob. předmětu na koho donést: nechtě jie [P. Marie Josef] proneſcy, i chtieše tajemně pustiti ji EvSeit 140a (Mt 1,19: v. ohlásiti 5) traducere; když mužie kam jěti chtiechu, dievky dievkám proneſyechu DalC 11,23 (proneſechu ~L) kuntin; kto pronaſſie radu a chodí chytřě BiblDrážď Pr 20,19 (zjevuje ~Pad) revelat; ač chceš mne v tom neproneſti DesHrad 449; bojě sě [čarodějník], by nebylo proneſeno, ež sě čáry obcházieváše PasMuzA 294 ne…proderetur; ta slova vozataj…uslyšav,…ciesařovi inhed proneſl t. 390 intimavit; kterak jest Mardocheus proneſl zradu BiblOl Est 6,2 (byl zvěstoval ~Pad) nuntiasset; rozpravil Apolonius královi o penězích, ješto proneſeny byly BiblLit 2 Mach 3,7 delatae erant; své hřiechy proneſil Kruml 312; že s toho nevěrného [tj. Jidáše] nechtěl přěd apoštolským sborem proneſty MatHom 381 detegere; když tajnú věc pronoſſuge kto na koho WaldhPost 88b, pod. pf. BřezSnářM 154a; ani jmen jich pronos ŠtítBrigP 58a; ustanovenie sě jest nezatajilo, než proneseno od jistých lidí [z té rady] ListářRožmb 2,193 (1442); zavinění proneſti ChelčPost 195b; nemá jiný muž…cizie ženy pronaſſieti pro cizoložstvie PrávŠvábA 135b (jur.) rügen; zpovědi proneſugi Pís Třeboň, SA A 16,194a, pod. pf. RokJanB 144b — s elipsou všeob. předmětu: on nechtě na ni [P. Marii Josef] proneſty ComestC 297b (sr. Mt 1,19) traducere; má [zpovídající se] nepronoſyty na druhého ŠtítKlem 135a; bylo li by, povědúc stav, proneſti koho ŠtítMuz 162a

5. co [nějakou skutečnost] (na koho komu kde) pronést (kniž.), oznámit, dát najevo řečí; [veřejně] vyhlásit: které [pověsti] chci tobě nynie proneſty AnsVít 53a; měšťané pak známost naši patriarchovi proneſli KarŽivB 177a (vznesechu ~A) perduxerunt; slyšiec [duše] hlas přisahajícieho…, neproneſe li, ponese nepravost a hřiech svój BiblOl Lv 5,1 (neukáže li ~Pad, nepovie ~Praž) nisi indicaverit, pod. ŠtítSvátA 134a; jižto [„zápověd“] smy nynie rozeslali po všěch městech, proneſete zjevně BiblOl Est 16,19 (buď předloženo ~Pad, ať je ohlášeno ~Praž) proponatur; proneſem, že sme Barlaama nalezli ŠtítBarlB 129 divulgantes; pán [tj. Oldřich] pronese svatost jeho a kostelík káza jemu učiniti Prokop 139b; vzbudil jest Pán ducha Cýrova…a proneſl jest hlas ve všem království svém BiblPad 1 Esd 1,1 (provedl jest ~Ol, rozhlásil ~Praž) transduxit; nepronaſſi li [člověk] sám na se sobě věci škodlivé ŽídSpráv 66 ║ pro jich [rodičů] spasenie proneſl sě [sv. Šebestián] křesťanem a tak smrt trpěl ŠtítSvátA 45b prohlásil se za křesťana

6. co [něčí chování] ap. (kde [široko ap.]) rozhlásit, hlásáním učinit známým: jěžto [nemocné sv. Prokop] uzdravováše a jim pilně přikazujě, aby nepronaſſyeli PasMuzA 314; nebo od mnohých sě pronaſſieſie [že Kristus divy činí] MatHom 120; závistivý, což [zlého] uzří v kom…, to dále proneſe, rozprávěje ŠtítSvátA 136a; i by všudy proneſeno, by jat byl Barlaam ŠtítBarlB 139; já toho chci popraviti a to zjeviti a proneſti tak daleko, jakož kdy umiem PrávSasE 150b; nepronášej jeho [mého manžela] dobroty široce ArchČ 11,270 (asi 1459–60) ║ toť jsem odlúčena [od manžela], truchlú vdovú proneſena LegAl 8 tj. učiněna; jakž tě [boha] na nebesiech vznosie, takež i na zemi pronoſſye Muz XIII E 14,4a (Otčenáš) oslavují