1. co (čím [špičatým]) probodnout, propíchnout, bodnutím proděravit: jehož [tj. tvrdý štít] nemohl…proboſti kopiem ani mečem ijeden BawJetř 344; neškodně pancieř i oděnie na něm [Hektorovi Achilles] probuode TrojK 134a; zdali…udicí probodneṡ líce jeho [„velryba“]? BiblPad Job 40,21 (provrtáš ~Lit) perforabis; probodniż ten měchýř jehlú LékFrantC 161a; druzíť probadagi tu vyhřezlost dvěma jehloma na kříž a přivazují LékSalM 231 perforant; žíla na tom miestě mohla by býti přeřezána neb probodena t. 758; trhaj vlaské ořechy…, pak probodny je na kříž ŠtěpMuz 57; tvrdú věc nazýváme jako nětco, když co nemóžem probodnuti RokJanB 106a ○ probodovánie n.: řezání a probodowáni squilly nádobou dřevěnnou jest proto, aby od železa nepřijala se jí rez Apat 140a perforatio ║ střely, je [texty] probodugice, přiložili sme [tj. Jeroným] ProlBiblL 157b (k Dn) iugulante tj. svým směrem upozorňující na místa textu ♦ probodnúti ucho bibl. komu, čí [otroka] propíchnout ucho někomu na znamení jeho připojení do své (tj. hospodářovy) rodiny (Novotný, Bibl. slov. 2,1137): přijednati jej má [pán] ke dveřiem a podvojiem a probodne jemu ucho šídlem i bude jemu sluha až na věky BiblOl Ex 21,6 perforabit; pakli by nechtěl [otrok] jíti od tebe…, tehdy vezmeš šídlo a probodneṡ ucho jeho ve dveří domu tvého BiblPraž Dt 15,17 (provrtajž ~Ol) ♦ probodnúti list probodnutím znehodnotit list: jenž zkazil list zápisný probodna jej nebo porušě, aby moci neměl k napomínaní LyraMat 9b perforat; pakli by se pánu nezdálo takýž [list na příměří] položiti, ale probodni mój [zasílaný list] ListářRožmb 1,176 (1434); ten list probodnúc pošlete nám jej ArchČ 8,55 (1471)

2. co [část těla], koho (kde [na těle] čím [zbraní ap.]) probodnout, poranit probodnutím naskrz n. z jedné strany; pf. [naskrz] proklát: probode jě oba [tj. muže i ženu] v lóniech ComestC 104b perfodit; ostrým kostnem trstěným probodena hlava jeho t. 335b (sr. Mc 15,19); nectně jest probodl [Kochan Jaromíra] skrzě a skrzě, až právě do smrti PulkB 53 vulnerans; třmimezcétma ranami jej probodſſe, umrtvili GuallCtnostK 181 confossus; ihned sobě srdce nožem probodla t. 231; tak silně jej kopím probuode, že mra s koně spade TrojK 123a; tu nedí [sv. Jan] „Kopím proklál neb probodl, ani ranil, ale odevřel“ [Longin Kristův bok] HusSvátTN 162a (sr. J 19,34); tvář i oči jemu [mučenému] probodowali PříbrZamP 317b (probodli ~B); convulneravit probodl VýklKruml 98a (Job 16,14: ranil jest BiblOl); transfixerunt probodowali t. 271b (J 19,37: v koho sú bodli EvZimn, jehož jsú zakláli BiblDrážď, jsú ukřižovali ~Praž); kopí, jímžto tiché tělo…probodeno RokPostB 202; jeden sudlicí jeho [purkmistrovy] nohy probodl TeigeMíst 1,12 (1483) — s věcným subjektem: vende [zlámaná hůl] v ruku v jeho i probodne ji Pror Is 36,6 perforabit; probodli [Kristovy hřeby] jejie [Mariiny] přesvaté prsi ZrcSpasK 66 (v obr.); meč, ješto j probodl jich dietek těla ŠtítSvátA 33a (v obr.) pertransiens; donidž neprobodne střěla jatr jeho BiblPad Pr 7,23 (neprojde ~Drážď, by neprorazila ~Lit, nepronikne ~Praž) transfigat — fig. o účinku lásky: spasiteli, probodny prsi spasitedlnú ranú tvého milovánie Aug 27a; posluchačové jako některakú ostrostí milováním probodeni bývají VýklŠal 97a transfodit ○ probósti sě: léčil sem jednoho rytieře…, kterýžto nožem probodl se v břicho LékSalM 538 percussit se ○ probodený adj.: foratas (fossas gl.) expandens palmas probodenye roztáh ruce GlosSed 220a; ruce Kristovy…hřeby probodene VýklŠal 103b perforatae; na počátku takové ubodené neb probodene žíly LékSalM 572

3. pf. koho (čím [zbraní]) probodnout, probodnutím usmrtit (skolit), proklát: mladci jich [Judských] probodeny buďte mečem u boji BiblDrážď Jr 18,21 (prokláni EvOl) confodiantur; druhú rukú vytaže meč i probode jej AlbRájA 31b (probodne ~K) occidit; kopím proboden jest HymnUKA 37a perforatur; configent…zabijí vel probodnu, zakolí [rodiče proroka] VýklKruml 203a (Zch 13,3: zbodnú jeho BiblDrážď, bósti ho budú ~Pad); jako někdy onen Absolon…proboden potom třmi kopími RokJanB 27a; rychtáře mečem probodli [lupiči] ArchČ 6,187 (1479) ♦ p. probósti, probodnúti sě probodnout se, spáchat sebevraždu probodnutím: tak velmi byl umdlen [Saul], že sě sám nemohl probodnuti neb prokláti ComestC 152a se transverberare; vytrh [oděnec] také meč svuoj a naleh naň, probodl se a umřel s ním BiblPraž 1 Rg 31,5. Sr. oběsiti 2

4. pf. koho/co k čemu ap. (čím) přibodnout, probodnutím přirazit (a připevnit): proč s jeho [Absolona] neprobodl k zemi BiblOl 2 Rg 18,11 (neproklál ~Pad, nepromrštil ~Praž) non confodisti; k jednomu stromu probodše ruce jeho [Nákvasovy Němci] meči, provazy sou skrze něj provlékli a přivázali BřezKron 352; aby probodl kopím Davida až v stěnu BiblPraž 1 Rg 19,10 (protekl ~Ol) configere. – Sr. probiti 2

5. pf. co [otvor] čím probodnout, propíchnout, vytvořit zabodnutím čeho: aby próduch měl [zraněný v ráně], co by vřetenem dierku probodl LékFrantC 172b. – Sr. probiti 4