premovati, -uju, -uje ipf. (pf. sr. opremovati); k prém¹
1. co premovat, ozdobně lemovat; dolož. jen s elipsou všeob. předmětu: mohú li krajčíře podšívati, premovati a vyplňovati NaučBrn 293 ○ premovánie n.: že by jim [kožešníkům] krajčíře podšívaniem, premovaniem…v jich řemeslo sáhali NaučBrn 293
2. expr. reform. co [nenáležitého] (čím [líbivým]) zdobit, přikrašlovat, navenek krášlit, činit přijatelným: ač je [bludy] pak najvětčí svatostí premugij a odievají slávú ChelčPost 137a; aby ho [hřích] nepremowali a neobložili ctnostmi RokPostK 288b; bludy premugi…řečí KorMan 33b (v. opěňovati 2); zámysl v nově začatý premowali, ohrazovali, svobodili a velebili [noví doktoři] KorTrak n1b ║ uzříš, jakť premugi [kteří nesvětí neděle], řkúce: Musil jsem v neděli jeti RokPostB 37 tj. vymlouvají se
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
premovati, -uju, -uješ ned. lemovat, ozdobovat, premováním; přikrašlovat, zastírat chyby
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
premovati nedok. (z něm.) = obrubovati, okrašlovati, pěkně líčiti
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.