prašivý adj., ojed. prašlivý (sub 1); k prach
1. chorobně strupovitý, zvl. prašivý, stižený prašivinou: aby nebylo [obětní zvíře]…ani osuté, ani praſſywe ComestC 82a (sr. Lv 22,22); grabosus praſſiwy Slov KapPraž N 17,14b; ktož…jím [kořenem „barbínku“] praſſiwu hlavu horce myje, mocně hlavu čistí LékVodň 260a; jedna ovcě praſivá jiné przní HusPostH 94a, pod. ArchČ 16,14 (1493); kto jest praſſiw na hlavě LékMuz 224a; jako hlava praſſiwá nemiluje hřebene RokJanB 53a (rčení); dietě bude…struplavé, praſſliwe RokPostA 167b (praſſywe ~K); bude li praſſiwy, ustavičný svrab maje na těle a lišeje BiblPraž Lv 21,20; scabiosus struplivý, praſſiwy SlovKlem 79b; papulosus…chrastavý, praſſywy VodňLact P7a; ku podobenství psa prašivého ArchČ 4,159 (1468) — v nadávce: řekl mi upřímo: Uhřeb svú kurvu, máter prašivú NaučBrn 256 (1481) — zpodst.: od každého hrbovatého, jednookého a praſſyweho…aby jeden haléř měl GestaB 111a grintingen; buď pověšen ten praſſywy u trámu LékRhaz 35 (v. nízcě 1); ktož má hlavu prašivú…, voholiž toho praſſyweho LékChir 300a
2. prašivý, znehodnocený prašivinou; expr. ničemný, opovrženíhodný: přičinich v ni [mast] kobylého mozku a také přiložich praſſywu kóžku MastDrk 266 — expr.: takovíť mají uši praſſiwe, svrablivé neb lektavé, jenž básniem…uši své přichýlé Hugo 237; to [tj. soudní omyl] pocházie z křivých nálezkóv lidských a z tohoto praẛiveho dóvodu HusVýklB 77b; uzdraviti…od hřiechu praẛiveho HusPostH 78b
Též v jm. míst. Prašiví Němčičci pl. m. (Hosák–Šrámek 2,130, 1496); též jm. míst. Prašivá f. (ArchČ 31,123, 1382) a jm. osob. Prašivý m. (TomekMíst 1,196, 1429)