prašivec, -vcě m.; k prašivý
1. člověk nemocný prašivinou: malát leprosus, scabo škrob, prassiwecz scabiosus KlarGlosA 1152 (De communibus speciebus)
2. bot. rostlina (v. Matthioli–Veleslavín 169C) působící prašivinu (česnek pažitka, Allium schoenoprasum L. ?): blitulum prassiuecz KlarGlosA 819 (De herbis ignotis); bliculum…porrum luk et praſſiwecz SlovVodň 36a; bliculium praſſiwecz RostlKřišťKap 168b, pod. RostlStrah 80a
3. bot. rostlina pokrytá jakoby prašivinovými strupy: (A) hlaváč (Scabiosa L.) n. chrastavec (Knautia L.); (B) kapradina s výtrusy užívanými jako zasýpací prášek („plaz“ 4): — A: kabián neb praſſiwecz…mnoho hodí sě proti prašivosti LékVodň 270a, pod. t. 276b — B: filix (praſſywec gl.) plaz vel svatého Jana kořenie LékFrantC 168b; filex praſſiwec LékMuz 338a; filex vel filix kapratie, prassiwecz RostlPelp 11b