1. co, ojed. čeho (kam) položit, dát svrchu; [střelu k tětivě, obklad na ránu] přiložit; [do něčeho prohloubeného] vložit: jehožto střělcě svatý Antonius k sobě pozvav, káza jemu lučišče, kluk nalozywſſe, dlúho táhnúti PasMuzA 97 (pod. ~Tisk, na lučišče kluk nalozywſſe ~KlemA, pod. ~Kal) pone sagittam in arcu; Paris… s nálpem střělu naloziw, vystřěli na něho [Menelaa] v své náhlosti TrojA 131a: té [řepy] na miesta odzáblá nalož LékFrantC 174a; vezmi peltram a… naloz okolo zubuov LékMuz 101b; naloz v ta miesta šafránu LékMuz 146a; a ten [prach] s rúškami a s poduštičkami a kúdelí…má býti nalozen LékSalM 433; imponere vinovati aut naložiti SlovKlem 15b; ║ i mějieše [Abibas] drva sluncem sušená, tak že kterak brzo oheň nalozzil, tak inhed jasný oheň byl a bez dýmu GestaB 103a založil, rozdělal (srov. naklásti 1); ať nalożeni budú peniezi, kteříž vneseni jsú do chrámu Páně BiblPad 4 Rg 22,4 (ať shromáždie penieze ~Card, ~Ol, ~Lit, ať zečtú penieze ~Praž) ut confletur pecunia složeny, dány dohromady; a naloživ samostřiel, nesl jej pod plášťkem, a tu uhledav chvíli i stisk k němu a zabil ho [Vidlák Ojíře] ArchČ 37,1704 (1460; srov. napav samostřiel t.) napjav, nabiv

2. co [náklad, surovinu] (nač, ojed. čemu) naložit, složit, uložit na něco n. do něčeho k zpracování, k přepravě ap.: takýms řemeslem skropí sě měd, aby sě rozmnožila, a nalożi sě, aby sě přěveličila, a vylitie hojnost rodí HusVýklB 37b; žernov mlýnský …ničím nezhrdá, ale což koli jemu naložij, to mele TovHád 21b; na ty vozy náklad naložiti ArchČ 21,365 (1470); já jsem jemu proto vín nechtěl naložiti [na vůz] NaučBrn 44; ║ potom po smrti již psané paní Machny…kšaft jsú sepsali [členové rady], stvrdili a naložili ArchČ 26,432 (1461) založili, uschovali

3. (co [jmění, úsilí, čas ap.] nač/na koho, k čemu/k komu, komu, zač, proč, na čem) vynaložit, věnovat (na něco n. na někoho); bez předm. učinit finanční náklad, vydání (na něco); [jmění] vložit, investovat (do něčeho); [hrdlo, život, sebe] nasadit, dát v sázku, v oběť (za něco): a válel [Šimon] za svój lid a mnoho peněz na to nalozil BiblDrážď 1 Mach 14,32 (~Ol‚ ~Lit, pod. ~Pad, utratil peněz mnoho ~Praž) erogavit; druhý den da [Samaritán] strážnému dva penieze i vece: Měj o něm péči, a což koli nalozyſſ, já když sě vrátím, dám tobě EvKlem 47b (L 10,35: naň nalozyſſ BiblDrážď, ~Ol, viece vydáš EvOl, nad to vydáš BiblPad, vypotřěbuješ nad to EvBeneš, předáš BiblLit, nad to vynaložíš ~Praž) supererogaveris; na jiné náklady je [peníze] nalozyti BiblMuzSZ 2 Mach 4,19 (~Lit, otložiti ~Ol a ost.) deputari; veliké sbožie na lékařstvie nalozywſſy [nemocná žena] PasMuzA 508 consumsisset; by ty [ženo] byla to, což s na lékařě nal̇ožil̇a, chudým rozdělila OtcB 158a (vzložila ~A, pronaložila ~C) perdidisti; nižádný nežalostieše, by k ňemu [sv. Antonínovi] darmo své úsilé naložil OtcB 208b (vzložil ~A, ~C, ~E); král nalozi své prošenie, aby ráčili ostati BawArn 5378 bet er…tet; králová…na to svú mysl všichnu nalozi BawArn 5696 zaměřila; ale já přerád nalozym na vy a sám sě nalozzym za vašě dušě BiblOl 2 C 12,15 (nalożim i nadto nalożen budu já sám ~Pad, nalożim i přenalożím já se ~Lit, naložim i sám se vynaložím ~Praž, impendam, id est me ipsum dabo… vydám sě… a nasadím já sám sebe VýklKruml) impendam et superimpendar; kterakkoli mnoho potřebie bude, aby naložil BiblLit 1 Esd 7,20 (~Pad, ~Praž, by nakládal ~Card, ~Ol) ut expendas; chtěl bych to i viec než to rád naloziti… ke cti spasitele OrlojB 32a; nalozym život za spasenie všech duší WaldhPost 67a; vše… chtěl by na pýchu naloziti ŠtítBrigF 145a adhibet; všicku pilnost na toho syna nalozzila, aby dobřě chován byl GestaB 15a (vzložila ~M) dedit; aby… všickni snažnost svú na to nalozili TrojK 147a cor apponant; oboří li se co v kostele, toho netbají [kněží], by opravili, ale chudé lidi pudí, aby naložili HusSvatokup 171b; abychom… k boží chvále den boží obrátili a nalożili HusVýklB 53b; život svuoj a snažnost svú k tomu vydal [Jeroným] a naložil PoggioF 136b exposuerat; expensum est naloženo jest VýklKruml 21b (Ex 38,24: vynaloženo BiblPraž, ztráveno ~Card a ost.); za veliké služby, kteréžto připuzeni jsú [urburéři] nalożyti Naší Velebnosti PrávHorK 3b (učiniti ~S, ~T) impendere; to sme my nadali, na to nalozili ChelčJan 72a; ale což na se naloziti a na svět, tuť dadie [křesťané] hojně; jako když hody činie [boháči], tu hojně nalozie a chudým taléře dadie RokLukA 391b; neb mé hrdlo chci na to naložiti, že najdete hniezdo zlodějské ArchČ 21,361 (1469–78) dám na to krk; žeť jsme velikú práci naložili na tom dielu ArchČ 14,201 (1471); ║ attuli [doctrinam] naložil sem VýklKruml 122b (Prol. ad Sir: mnohá bedlivost přinesla jest naučenie u prodlení času ProlBiblL, ~K, BiblPad) přispěl jsem věděním (nepřesný překlad) — jur.: a což by na to nalozil [obžalovaný] vyvodě sě z těch škod, móže jeho [žalobce] pohoniti přěd pány DubA 15a; že mi škod navrátiti nechce [Jiřík z Lukova], kteréž jsem na úřadníky a na zvod naložila a jinak proň proškodila Půh 3,520 (1437); i s náklady, což k úřadu naložyl ZřízVlad a8a impendit; což na puohony naložie aneb utratie ZřízVlad h6b impensas quas fecerant; což pak by tento nákladu na to nalozyl PrávSasA 88a daruf koste truge; i s náklady, což by pro to naložili ListářPlz 2,182 (1474)

4. komu/čemu straněním zjednat prospěch někomu n. dát přednost něčemu, podpořit někoho n. něco: dlužen jest [soudce] onomu navrátiti, jemuž jest učinil svým súdem křivdu, leč by onoho navedl, jemuž jest nalozyl křivým súdem, aby onomu vše navrátil ŠtítKlem 80b; v čem neřádně tělu nalozi [člověk], v tom svój duch poruší ŠtítPař 78a; vy [opilci] vždy vínu nalozyte, nebo neradi vody pijete Svár 56; aby polapen byl pán Ježíš v řeči, buďto že by naložil ciesaři proti zákonníkóm, buďto zákonníkóm proti ciesaři ChelčPost 264a; nehleděl [Šalomoun] mezi lživú ženú a pravdomluvnú straně naložiti TovHád 130b

5. s kým, zř. s čím, čím jak naložit s někým n. s něčím, zachovat se k někomu n. k něčemu nějak: přemoci nepřietele a potom dobrotivě s ním naloziti GuallCtnostM 35b; a potom…moci bude Králova Milost s těmi zámky naloziti k své vuoli MajCarA 17 de illis disponere; chcem sě k tobě milostivě ukázati a tak s tebú naložiti…, že toho vděčen budeš, ListářRožmb 1,77 (1425); již tiem listem musím naložiti, jak mi se zdáti bude ListářRožmb 4,75 (1449); nevědúce, jak s nimi milý buoh naložij a kterak s nimi učiní RokJanB 290b; ať s námi přátelsky naloží ArchČ 37,1212 (1482); ║ že rozomného člověka brzo k dobrému… navedeš a s navedeným brzo dobře naloziš TkadlA 24a pořídíš

6. oč, o čem jak [po dobrém] (s kým, mezi kým) dohodnout se, domluvit se: aby… sami mezi sebú o tom dobrotivě naložili a odpustili sobě ChelčSíť 98a; nemuož li pokojně v rovnosti o škody naložiti a smířiti se s druhým ChelčSíť 135b; laskavěť by o to [provinění] nalozili, odpustiliť by jeden druhému RokPostB 349; kdyžť přijdú [lidé z Brodu,] chciť s nimi milostivě naložiti o ta vína ArchČ 14,63 (1454–58)