1. [o ženě ap.] (koho, kým [potomkem]; u pf. též ot, z koho, s kým, čím) počít (koho s kým n. působením čeho); bez předm. příjít do jiného stavu; pf. otěhotnět; [o zvířeti] obřeznout: počat jest z Ducha svatého FljšPam 41 (Kredo); ona poczala syna EvSeit 139b (L 1,36) concepit; poczneſſ v živoce t. 139b (L 1,31); dievka…, ješto Ježúšem poczala LegSilv 82; své čistoty nezbyla…Sluchem jest byla poczala Vít 21a; Anna poczemſſy…, porodila dceru KristA 2b; pocżale sta dvě dceři Lotově s svým otcem BiblOl Gn 19,36; každá žena, kdyžto poczyna, raduje sě WaldhPost 72b; klisicě…teče sě s ořem a poczne CestMil 111b; ta [vdova] jedne, aby nepoċala, sě bojí HusVýklB 83a; v opatření jich [prutů ovce] aby pocinaly BiblPad Gn 30,38 (břězie byly ~Ol); od něhožto [rytíře] ona pocžala OtcMuz 20b; já sem boha poċzela RokLukA 28b; když by která počala, že by Duchem svatým počala BřezKron 475; kteráž poczina neb břichatá jest LékŽen 45b; že jím [dítětem] jeho matka pocżala jest PrávŠvábE 37b do ez sin můter enphie — fig. o začetí: když žádost poczzne hřích, hřích zajisté pak…rodí smrt EvOl 186a (Ja 1,15) conceperit; tať [duše] poczne od diábla, když hřiech oblíbí ŠtítBrigP 83b; země zimě přirozenie věcí poczina, kteréž když sezrají,…rodí Čtver 14a; co je ze zlořečené pověsti počala [církev], zlořečený plod vylila jest ArchČ 3,212 (1420); přirozenie, kteréž jest v hřieše poċato AktaBratr 1,204a ║ v svatém životě jediná svatého Ducha moc…tě jest i poczala, i narodila MatHom 379 způsobila tvé početí

2. pf. [o člověku] co [chování] (z čeho) dát počátek čemu (na základě čeho); [cit] začít chovat co: těm…nepřiezen pocznuce MatHom 88; bóh z své dobroty poczal k nám milost ŠtítSvátA 5b; v srdci jest kázn poczijeti t. 239b; kteříž pocznucz pýchu nadýmají se Čtver 57b incipientes; že je se mnú tu lásku z velikej potřeby počal [manžel] ArchČ 11,273 (1463) začal se ke mně chovat laskavě

3. inf., co [děj] (ot čeho, kým) začít, počít; [činnost] dát se do čeho, pustit se do čeho (čím); [boj, jednání] zahájit; [cestu, život] nastoupit: hic vaticinari exorsus (pocal gl.) est puer GlosJer 1b; poczynaſie mřieti [syn] EvSeit 147b (J 4,47) incipiebat; Pochzem sám svatú mšu pieti LegApŠ 27; knieně válku poczechu DalV 8,3 (podjechu ~S) begunden; poczzal vymítati prodavače…v chrámě EvOl 280b (Mc 11,15: jě sě BiblDrážď) coepit; když by večer sobotní a poczinaſſe svítati EvPraž 13a (Mt 28,1: ješto sě břiezdí BiblOl, kterýžto zabřiezdí se ~Lit, když již svítalo ~Praž) lucescit; poczen svú cěstu…činiti BiblDrážď Sap 14,1 (pocinage ~Pad); když mu dým pocze neškoditi LegJiřB 286; pakli by…poczyeli boj proti tobě BiblOl Dt 20,12 (pakli by…vzěli ~Pad); poczynage [církev] puost čtyřdcát dní ŠtítSvátA 125a; o dobrém poczna řěč ŠtítVyš 12a inchoans; poczenſe život ŠtítJez 3b; vždy duchovním stuol poczeti FlašRadaA 512; což sě urodilo neb rodí, to jest pocal̇o býti neb pocína býti HusVýklB 26b; od tohoto miesta poczyna chot vypravovati chválu choti své VýklŠal 124b; poczni vázanie na miestě uraženém LékSalM 639; poczinali li jste kdy co dobrého? RokPostB 146; sváruov z žádným aby nepoczinala [královna] ŽídSpráv 72; kteréž [žalování] dřéve nepoczato jest PrávSasE 129b der he nicht begunst had nebylo podáno; aby Bohuslav svého póhonu poczyty mohl PrávOpav 1,79 (1464); úrok ten počnúti platiti ArchČ 10,360 (1486) — s elipsou předm. (přechází ve význ. 8): tehda [po rozkazu zabíjet] pocżieli sú ot mužóv starších BiblOl Ez 9,6; aby jemu [Hospodinu] čistě slúžili a ot zpovědi poczyely (-e- nadeps.) AlbRájA 55a; dobře poczenſſe zle konáte HusKorD 67a; doluov se maž, nad tú bolestí poczna LékFrantA 65b; ve všech činech, než počneſs, máš se k tomu pilně připraviti AlbnCtnostA 40a ║ tehdyž pocze dále na saracenského krále AlxV 2292 tehdy se pustil dále; svatý Jan, ještoťe křest najprvé poczal PasMuzA 279 primus ordinat zavedl křest; pak léta druhého…poczzeli sú Zorobabel…a Josue…a ustavili jáhny BiblOl 1 Esd 3,8 dali se do díla; tenť [kněz] jest najprv kláštery poczal ŠtítBrigP 56b primum instituit začat zřizovat; že by chtěl na pána nějakú škodu počíti ArchČ 8,146 (1474) začít pánovi nějak škodit

4. (co [text], ot čeho o čem ap.) začít; [o mluveném] začít říkat n. mluvit (co o čem); [o psaném] začít psát: Poczen veršík od a breče, až věz do t jej i vece LegDětK 3a incipiens; modlitby takto poczinachu [mnichové] OtcB 113b incipiunt; jeden z biskupóv poczne antifonu tuto ŘádKorA 39a; pronž [kralevice] sem poczal knihy tyto ŠtítBarlB 15 dicere coepit přikročil k sepsání; ten [autor] poczzyna takově a die CestMandA 157b; na počátku [oddílu] pocznem o lodech CestMil 99b; poczal jest od děkovánie HusPostH 145b (v. opak 3); poċniż ona slova, kteráž Alexander prvý ustanovil jest JakVečV 82a; první diel pocznu od vrchu hlavy LékRhaz 3; počev list i nedokonal bratru mému Půh 3,392 (1448); než sme oč poczinali, což jsme k nim měli mluviti o jich výtržnostech KorMan 29a; počeli ste jako od kruntu najprvé o hlavnie penieze ArchČ 18,406 (1462) — refl. neos. ipf.: o volení a ustavení prvnieho biskupa pražského počíná se PulkS 50; poczynage se o trojiech staviech ŠtítSáz 28a; tuto se poczina o žilách a o pulsu LékFrantA 32b; tuto se poczyna, kerak máš rtut k tomu lúhu připraviti AlchAnt 95a

5. co [časový úsek] (odkud) začít počítat: poczyna Metodius věky po dvú stú letech Adamových i die, by to byl věk jeden tisíc ComestC 12a inchoat; poczenſſe olympiadu t. 131b (v. olympias 1) incoepta Olympiade; s hvězdáři poczinayz den od poledne LékFrantB 36a. – Sr. počísti I/1

6. co [něco, nic ap.] (proti komu, na koho, ipf. s kým/čím) počít, začít dělat, podniknout; ipf. s kým/čím nakládat: což s poczal, dokonaj PasMuzA 298 coepisti; dřieve nežli co poczneſs [s ranou], okrvav ránu LékRhaz 116; proti tomuto dekretu co koli bylo by pocziato HilPřijB 21b attemptatum aut praesumptum; pakli se vám kdo nebrání, poċináte s ním, co chcete AktaBratr 1,221a; s těmi penězi počínal, co se jemu zdálo NaučBrn 85 (1494); jestliže by co ten pán chtěl pocżynati proti králi ZřízVlad o1b inceptare; abychom nepočínali na žádného z jiné příčiny, než kdož by proti řádu a právu co učinil ArchČ 5,295 (1467; elipsa „nic“); neměl by nic počínati na druhého t. 4,234 (1476); věz, že z bujnosti nic nepočnem t. 6,58 (1478); jestliže byšte měli kdy s kým co počínati t. 10,20 (1479); jestliže co válečného počínáno bude t. 9,343 (1479) ║ že VMt nade mnú nepočnete, nad…poddaným člověkem svým ArchČ 14,210 (1472) že proti mně nic nepodniknete ♦ počínati sobě jak počínat si, chovat se: pan Václav mladý Kravařský počínal sobě hrdinsky PísHusit 162

7. začít (si), učinit první kroky v konfliktu: jáť sem nepoczal, ale on HusBetl 2,119; byli sú poczeli Němci, když sú v odění…přiběhli na Betlém HusPostH 54b; aby vždy nepočínal [pane Alši] až do toho sněmu ListářRožmb 2,58 (1440)

8. zprvu jen v part. [často v opozici s prep. „až do“ ap.] ot koho/čeho, ojed. na kom, čím, z čeho začít kým/čím n. od koho/čeho, vyjít od koho/čeho n. z čeho: daj jim mzdu, poczna na posledních až do prvních EvSeit 142a (Mt 20,8) incipiens; poczen ot oka levého, přěpusti [meč] až do druhého AlxV 1664; vycházel mezi nás pán Ježíš, poczzaw od křtu Janova, až do dne, kteréhož vzat jest od nás EvOl 180b (A 1,22); ote psánie Mojžiešova poczinage, potuoček histoří…dovedl sem…až do vstúpenie našeho Spasitele ComestS 1a inchoans; tři sú předmluvy stránky, z nichžto má obyčej poczinati naučitel ProlBiblL 158b (1 k Jl); jinú cestú puojdem, opět od jiné krajiny pocznucze CestMil 27b; ty od sebe poczni HusDcerkaM 207a; poċen od najvětčieho [pytle], až do najmenšieho BiblPad Gn 44,12; obinadlem otoč paži, poczna od lokte LékSalM 640; pro lidi nepocžal [slepý] dobrem ChelčPost 74b; nedobře šikuješ svátosti v modlitbě…a poċjnáš ne od první svátosti AktaBratr 2,197b — v polovětné vazbě přechází v prep. (význ. 9): jeden po druhém vycháziechu, poczenſſe od starých EvZimn 15a (J 8,9: poczznvcze ~Ol) incipientes; an stojí nehna se, počna od jitra až do zajitřie BurleyMudrC 175b; v světě obierá se [lid], poczna od jitra až do večera RokJanB 56b; aby kázáno bylo…mezi všemi národy, poċnuc od Jeruzaléma AktaBratr 1,41a

9. ve funkci prep. počna, počnúc(e), počnúce, počnúc počínajúc ot koho/čeho, na co [den] ap. počínaje, počínajíc kým/čím, od koho/čeho; v časovém n. místním určení od čeho; „p. ot – až do“ čím počínaje – čím konče; „p. na (ot) svatého Havla“ ap. počínaje dnem sv. Havla ap.: prav potom jedna druhé, pocznucze od mladých až do starých TkadlA 14b; jest udělán [příkop] počínajíc od lúky…až do cesty ArchČ 6,14 (1407); aby…platili…počnúc den svatého Jiřie t. 4,373 (1419); [zranění] na všech údech těla člověčieho, pocznucie od hlavy až do pát LékSalM 414 a…usque ad; na tu řeku pod městem počnúc od Staňkova mlýna až do toho stavu…nesáhajíce ArchČ 15,204 (1440); úrok platiti…, počnúce na svatého Havla t. 9,278 (1446); úrok vydávati, počna od svatého Havla najprv příščieho t. 282 (1447); měl je pak obydlé, pocżna od Eiula až do Sur BiblPraž Gn 25,18 (ot Eiula ~Ol) ab; kterýž plat oni moji věřící, pocznucz na den sv. Jiřie mají bráti ProkArs 161b; aby…dva zlatá vydávali věčně, a to počna při sv. Jakubě najprv příščím Půh 7,162 (1498) ║ gdež [v Čechách] přívuzných králóv nenie, Pochznucz ot Přěmysla krále LegJidM 13 po králi Přemyslovi

10. [o události] začít, počít, nastat: vzbudila se jest taková válka ukrutná, počemši léta 1464, a trvala…až do léta 1471 Kron VýbMat 2,850 vypuknuvši; ten jarmark na ty svaté letniční dny najprve přišlé vjíti a počíti a vosm dní celých…trvati má CJM 4/1,315 (1489) angeen