1. (čí) něčí učinění po vůli (komu): bez našeho powolenye nám nedá [Bůh] v duši uzdravenie KristA 65a; uzdy koniem v usta púštieme ku powoleni našemu BiblLitTřeb L2, Ja 3,3 (k přivolení ~Ol) ad consentiendum; chtiec [pýcha]…k sobě powolenie srdečné člověčie přitáhnúti ŠtítBes 198; paní…žádá jeho k nečistotě, ale mládence ku powoleny nikakež nemóž přitáhnúti ŠtítStrah 4b

2. čeho/koho (k) čemu svolení, souhlas [rozhodujícího činitele] čeho/koho n. [nějakého skutku ap.] s čím: duchovní královnu ku powoleny manželstva naraditi PasMuzA 495 (v. naraditi 1); to [učení] jediné našeho powolenie čeká OtcB 181b voluntatem; k volení biskupovu má býti powolenye obcě ComestC 84b assensus; sedm stupňóv [boží pravdy], jižto sú tito: Powolenie tvého věřenie, žádost politovánie… AlbRájA 104b; ať by v blesk…chytré řeči mužské…neupadla powolenym svým TkadlA 13b; podlé viery ihned se děliti od mnozství městského následováním, srovnáním, pomocí i powolenim ChelčSíť 159b; prvotně byl jest [hřích] z powoleni rozumu RokPřij 320a (fig.) ex consensu; je [mnichy]…po mostě na rathaus…hnali pro povolení smrti [Husovy] BřezKron 347 quod…consenserant

3. (koho s kým) vzájemná shoda, vzájemný souhlas, zvl. dorozumění: jenž [přítel] se mnú spolu dobré přijímáše krmě, v domu božiem chodili sme s powolenym ŽaltKlem 54,15 (v. povlovnost 2) cum consensu svorně; které powolenye kostela s modlami? BiblDrážď 2 C 6,16 (svolenie EvOl); neroď jeden druhého [tj. manželé] ok1amávati, jediné snad z powolenye BiblOl 1 C 7,5 ║ pakli by sě strany svolily…, tehda powolenie práva lámá a ruší DubE 106b dosažení dohody (sr. podvoľenie 2, povoliti 4); ze stajného powolenie po dvě létě volilo jest [tebe království správcem] ProkPraxD 171b tj. jednomyslně; přiznali se [tj. obě sporné strany]…z jich na ně [„ubrmany“] dobrovolného povolenie ArchČ 2,74 (1456) že se jim podvolili

4. (čí ap. k čemu, čeho [činnosti]) povolení (čeho), dovolení (k čemu), souhlas umožňující něco: toho bude tam užila o<t> božieho powolenye, by nebylo rozdělenie LegKat 2078; sta sě božím powolenym, že… HradProk 6b; aby jeho [králova] powo1enye na tom otázali PasMuzA 354 consensum; od své královny vzem powolenie PovOl 268a; křěsťani majíce přiezen a powoleni toho kniežete, ustavili jsú kostel CestMil 29a; z powolenie práva vésti při BelA 164a podle práva; vedle králova přikázanie a vašeho povolenie ArchČ 3,5 (1421); povolení ku prodaji zástavních zboží DeskyMorOl 50 (1490), pod. ListářPlz 2,763 (1461); naše dopuštěnie a povolenie diela mostu svrchupsaného ArchČ 18,48 (1498) ║ káza bóh, aby všecky ryby spolu přišly týmž powolenym, jakožto jest všecky věci stvořil ComestC 44b nutu na týž pokyn; protož sám v své radě učiniv [Kostrba] powolenie, i učinil se jest němým HynRozpr 112b rozhodnuv se; z plné moci a powolenie všech diáblóv při diábelskú vypravuji SolfA 100b z pověření ♦ p. povoľenie dáti, činiti k čemu, v čem, čeho, aby… ap. (komu) dovolit, povolit komu co: daj mi powoleny, ať všěcky pohanské modly po Římu ztepu PasMuzA 102; daj powolenie přijímaní pod dvojím zpuosobem KorTrak a8a; muž jest jí v tom [tj. žádosti] své powolenie dal HynRozpr 198b; všickni [účastníci sněmu] jednomyslně ke čtyřem artikulům dali sou povolení BřezKron 485 prebuere consensum schválili; povolenie činí [král] knězi Drhaňovi…, aby plat ten jeho…při tom oltáři zuostal ArchČ 37,63 (1456); naše povolenie jim dali jsme a dáváme k té jich výplatě tvrziště ListářZbrasl 254 (1460); abych…pro vykořeněnie kacieřstva povolenie své dal, a já…plné své povolenie dávám ArchČ 7,347 (1468)

5. (k čemu [žádosti]) vyhovění, vyslyšení: ni tomu, ktož prosí…, nedadie slyšenie ani powolenie MajCarA 26 assensum; milostivé povolenie k prosbě našich spolusúsedóv ListářRožmb 3,33 (1445; v. okázati 8)

6. čeho, (k) čemu [hříchu] povolení čemu, přivolení k čemu, umožnění čeho souhlasem: táž múdrost u powowoleny (m. powole-) pýchy…vzvěděla jest spravedlného BiblDrážď Sap 10,5 (v svolení ~Lit) in consensu; kolik jich…jediným powolenym hřiecha…padenie pekelné umořilo JeronM 6a assensu, pod. PísRoud 342; pakli následuje powolenye u vóli, tehdyť jest hřiech smrtedlný LyraMat 39a; nedám k hřiechu powolenye ŠtítBarlB 137; z kochánie pochodí powolenie k hřiechu HusSvátA 554b; aby tak ovšem nebylo vyprázdněno [tělo] z každé svobody svých powolenij ChelčPost 126b; poněvadž jest odšel [shřešivší] skrze powolenie hřiechu AktaBratr 1,58b ║ přišed na tento svět beze všeho hřiecha, nic v sobě toho nejměl, pro něžto by k pokušení powolenye jměl MatHom 47 sklon podlehnout pokušení

7. relig. přivolení k hříchu: že sem těžce zhřěšila…skrze povolenie slovy prázdnými i skutky protivnými LyrDuch 64; ktož jest hřěšil zlým myšlením s powolenym, mysliž na to, cožť jest vóle božie ModlMil 71a; co jsi ztratil [tj. zpovědí]? Odpověz dobrý křěsťan: powolenye i přivolenie GestaB 8a; plete [ďábel] jako provaz, v něco nás táhna…a z toho vstúpenie ku příčině powolenie a zapletenie ChelčBoj 377a; jehož [zla] se vuole chytieci, učiní z něho hřiech zlým powolenim ChelčPost 243b; co jest hřiech smrtedlný? powolenie s myšlením…aneb skutek proti zákonu božiemu RokJanB 115b