1. čeho [tekoucího] potůček, pramének, malý n. slabý proud: z jeho těla potoczkove krve ploviechu JeronM 38b rivuli; sladký potoczku studnice, skryté od očí všěch…Potuoczku oleje veselé a vína přěčistého MatHom 389 (fig.) profluvium…flumen, pod. ŠtítSvátA 168a

2. potůček, malý (úzký) vodní tok, malý „potok“ (3): pod městem potoczek teče DalC 25,27 (potok ~L) bach; z malých potoczkow bývá [řeka] DesHrad 931 (potokóv ~K); okolo něho ptáci zpievají, potoczkowe řevú PasMuzA 87; učiní [spodní voda] studnici, pramen, ež potoczek poteče ŠtítBes 38; nalezechu potuoczkuow vodných přemnoho AlexPovB 274b; bystřinu nebo potoczek stavil BřezSnářM 114a; aby sobě udělal [rybník]…na tom potuočku ArchČ 9,378 (1447); příkopy…až do potůčku Psář BřezKron 432 ad…rivulum; [ves] s lukami, s křovinami, s puotůčky ArchČ 15,250 (1466) — v přirovnání: po jejie…líčku slzy potoczkem sě valéchu LegKat 699; tej dobroty v každém stvoření jakožto u potuoczkach okušováše Frant 58a; mučiti [tělo], až jako krvaví potuczkowe po těle tekli BechMuz 15b

3. čeho [řeky, vody ap.] tok: potuoczek histoří, točíš výpisuov, dovedl sem, točíž popsal sem až do vstúpenie našeho spasitele ComestS 1a (fig.) rivulum; neuzří potoċkow řiečných a prúdóv strdi BiblLit Job 20,17 (potokóv ~Ol); podlé potoczkow sladkých vód Aug 73b