potoční, potočný adj.; k potok
1. (ve funkci gen.) potoka: omne ius…cum censu, agris, s břehem potočným ArchČ 37,1570 (1461); jakož v svém položení od staradávna záleží [louka] i s břehem potočným DeskyMorBrn 17 (1481), pod. ArchČ 16,227 (1481)
2. [o vodě] potoční (n. říční), pocházející z „potoka“ (3): pojíc [Egypťané] vody potocznye ComestC 58b; aby pil vodu potocznuv Pror Jr 2,18 (řiečnú BiblPraž) fluminis; super aqua<s> viventes, scilicet non fontanas nad řiečnými vel potocznimi [vodami] VýklKruml 25a (Lv 14,5); na ten [prach] nalí vody potocznee LékFrantC 172a; křest potoczney vody SilvKron 40a fluvialis
3. [o živočichu] potoční, žijící v potoce; sú trojě žáby: jedny potocznye ComestC 58b (potoczne ~K) fluviale; cancer rak potocżni LékSalP 376b
4. [o rostlině] potoční, rostoucí u potoka: obklíčilo jej jest vrbie potocżne BiblOl Job 40,17 (potoċnie ~Lit, potoku ~Praž) torrentis; bílá lebédka s hor větší horkost…má než potočnj Apat 21b fluviale — v bot. názvech: calamentum potocznye máta RostlUKC 89b ♦ p-nie potočnie n. p-ná potočná řeřucha v. řeřucha. Sr. potočník
5. spec. jen „p-ní“ [o zlatě] získávaný rýžováním (z „potoka“ 3): zlata hornieho i potocznieho v hojnosti měli ŽídSpráv 293, pod. CJM 4/2,64 (1461); vezmiž zlata potoczniho neslétého AlchAnt 67a
6. jen „p-ný“ [o zemi] oplývající potoky: v zemi vodné i potoczne BiblOl Dt 10,7 (potokuov ~Praž) torrentium
Sr. potokový. – Též jm. osob. Potočný m. (mezi…Jetřichem Potočným ArchČ 7,454, 1472)