potnicě, -ě f.; k pot
potní rouška, šátek k utírání potu: na neduživé nosiechu od těla jeho [Pavlova] potnicie a páscě BiblOl A 19,12 (v. pásnicě 1); tvář jeho potnici bieše zavázána BiblPad J 11,44 (prostěradlem EvRajhr, čechlem ~Zimn, rúchú ~Ol, příkrovem BiblOl), pod. t. J 20,7 (v. potný 1); sudarium potnycze SlovOstřS 114. – Sr. potišče, potnička
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
potnicě, -ě f. (potní) šátek, rouška
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.