1. ipf. s kým potkávat se, setkávat se: že se umie [ďábel] tak odievati, aby lidé, potykagiecze se s ním, neřekli… ChelčBoj 306b; když se s ní potkal,…pozdravil jako i jiní obecní sousedé, kteříž se s ní potykali HynRozpr 175b er ir begegent; dievka nějaká…potykala se s námi BiblPraž A 16,16 (utkala nás ~Drážď, potkala ~Ol) obviare nobis ║ tam [tj. v soupisu] apoštolé takto sě potykagy: Petr a Ondřěj, Jakub a Jan ComestC 347a solent…combinari tj. bývají spojováni

2. s kým, recipr. bez instr. předm. (čím) střetnout se, utkat se, ipf. potýkat se, zápolit; čím [řečí] (po)hádat se; fig. ipf. s čím [nežádoucím] bojovat proti čemu: dobrodružnie dle chvály silně sě pothýkowali [rytíři v turnaji] přětvirdého kopie ranú AlxB 173; jal se [bojovník] s nimi mužně potykati PulkN 11a (v. obierati sě 3); kterak sě jeden s druhým potykal MartKronA 21b; s tiem [duchem moudrosti] se ďábel potayka JakZjev 160a; aby…se jim [hejtmanům] neprotivili ani se s nimi potýkali řečí ani skutkem HájZříz 39; p. Perchtolt s Mikulášem, svým služebníkem, se byl potkl řečí Půh 3,180 (1437); přetáhše [táboři] přes řeku s nimi [protivníky] se mužsky potýkali BřezKron 372 hostiliter invadunt; aby najprvé strany, což sú se v tu mieru potkli řečí kterú, se smířili ProkArs 173a — fig. ipf.: udatná duše žádáť s nimi [tělesnými žádostmi] se potykati a je přemáhati PříbrZamP 155a; šla [žena] před se, potykagiczy se s prostými odpornostmi svému úmyslu ChelčPost 85b ║ myšlenie má rozličná potykagi se BiblLit Job 20,2 (postíhají se ~Praž) succedunt sibi honí se; zástupové cizozemcóv potykowachu sě na poli BiblPad 1 Mach 11,68 (jdieše proti nim ~Ol, přitáhli proti němu ~Praž) occurrebant útočili, šli do útoku

3. s kým, recipr. bez instr. předm. čím [neřádným], že… ap. obvinit se z čeho (sr. „potknúti“ 8): že jsú sě potýkali [ševci]…, kterak by jedno řemeslo druhému bylo k útisku ArchČ 14,440 (1441); když jste se oba [tj. žalobce a žalovaný] zlodějstvím potýkala, podal jsem vás na právo NaučBrn 131 (1464); mistr anebo tovaryš s druhým se potkne dobře věcmi neslušnými ArchČ 14,480 (1477)

4. s kým, jak [spolu] (o co) (po)hádat se, dostat se do rozepře, být v rozepři: nechtieše mluviti, proto že bieše se s Lunariem potekl SolfA 114b; svadili se a potkli mistři čeští s německými mistry o hlasy LetDěčB 137a; mnozí o přijímaní velebné svátosti oltářní, má li dietkám dávána býti, mezi sebú se potykagi KorTrak r1a; s uherským králem se smířili [císař Fridrich a kurfiřti], neb se předtím byla potkla LetKřižB 282a; o některaká věna potkla spolu se ArchČ 14,151 (1466)

1. [o jdoucím] (na co [překážku]) zakopnout, klopýtnout, poklesnout při nárazu nohy (o co): on spade, kóň sě mu potcze AlxV 1561; bude li kto ve dne choditi, nepottkne sě KristA 73a (J 11,9 non offendit: neurazí sě EvZimn), pod. ŠtítSvátA 222a; bych byl jim kámen, naňž by sě potkly ModlMil 39a; kladieše [bratrovi] pótku, točíš na niž sě potkna, spieše sě pohorší ŠtítBojVyš 5a; nejednú sě potkne aneb ustrčí ŠtítVyš 99b (v obr.); kto sě potkne, by mne [sv. Pavla] to nesvědělo ŠtítSvátA 60a (2 C 11,29 scandalizatur: pohoršen EvOl, sě pohoršije BiblDrážď, se horší ~Praž; fig.) ║ aby se ijeden nepotekl na jeho skutky nepodobné…, bychom ijednomu nedali zlé příčiny k pohoršení ŠtítKlem 56a neutrpěl mravní újmu kvůli jeho skutkům; malých hřiechóv otřesem s sebe a nepotknem sě s pomocí boží na veliké ŠtítSvátA 222a nezabředneme do velkých

2. (v čem [řeči]) chybit, udělat chybu (poklesek): ač sě kde v mých slovech potknu [autor] AlxV 27; blažený člověk, kterýž v slově sě nepotkne AlbRájA 32b (Ja 3,2 non offendit: jest…neurazil BiblOl, nevyvine ~Praž); jestli by se v čem potkl [„řečník“] Žilin 131b (v. opatřiti sě 8)