1. co (kam, kde ap.) strčit; [svrchu] nastrčit, narazit; [dovnitř] zastrčit, zarazit: cedrus podnož dřěva [tj. kříže] bieše,…oliva s vrchu potczena VítAlan 19a; tři kusy chleba, u popel potknucz, snědla PasMuzA 23; nasekajíc zeleného větvie s kvietím, potykagi před dveřmi svých milých OrlojB 58b, pod. pf. LucidF 136b; v ní [čáře] hřebík potkli CestMandA 180b; kteréž [mezníky] sú potkli předkové BiblPad Dt 19,14 (vryli ~Ol, ustanovili ~Praž) fixerunt; statuas cultrum potkni nuož VýklKruml 109b (Pr 23,2: v. položiti I/4) ║ což dobrý skutí…, to zlý na sě potkna lživě, vezme to, což nezaslúžil AlxB 340 to si…přivlastně; toto…psáno řěčsky jest tu, kdež byl kříž potczien ComestC 337a tj. upevněno příčné břevno; potkne [král] stan svój…<mezi> moři Pror Dn 11,45 figet postaví; neb jsú mi list potkli [Bamberští] ArchČ 15,73 (1498) tj. upevnili na vrata (?)

2. pf. na koho (čím [hmotným]) narazit na koho, zasáhnout koho: což by mne tvá ruka dotkla neb na mě tvá rána potkla, bych to všecko mile pro tě trpěl UmučRoud 462 (fig.) dopadla; vždy spieše utkneš a potknes svú kosú na dobrého člověka, nežli na zlého TkadlA 38b; že jste jemu poslali ohařici psotu, netoliko by na stopu potkla ArchČ 9,132 (1475; fig.)

3. ipf. co [území] vnikat, dostávat se do čeho: že by s takovým kupectvím [vezeným do Bavor] nepotýkali zemi Rakouskú ArchČ 6,75 (1487); což by vezeno…bylo z království Českého…, nepotýkajíce mez rakúských t. 77 (1487)

4. ipf. koho (do)týkat se koho, vztahovat se na koho: kterak jsú o tom [tj. „svědomí“] přěmlúvali ti, ješto je jest to potykalo Kruml 284; aby v těch…šlechetnostech byl svrchován, kteréž jeho potykugy ŠtítVyš 41a; nekladuť toho, jakoť by mě to tak znamenitě potykalo ŠtítSvátA 64a; moha dobře v pokoji býti, neb mě jest úmluva potýkala ListářRožmb 4,307 (1450) ║ k jehožto [Jana] potvrzení vzácnosti potika vzácnost posielajícieho,…točíšto svaté Trojice ProlBiblL 171a (3 k Ap: ~K, MamKapR 161b) concurrit přispívá, pomáhá (?). – Sr. dotýkati

5. koho/co, ojed. čeho narazit (při chůzi) na koho/co, zvl. ipf. potkávat koho/co, setkávat se s kým/čím: Fagur…potikuge zapálenie VýklHebrL 199b; ač jej [sv. Augustina] i potykowali [smilné představy] najevě, nepohnuly jeho čistým úmyslem ŠtítMuz 66b (fig.); když potikaſſe na cestě chudé Frant 52b; mnoho utěšených věcí náš zrak potykuge AlexPovB 272b (fig.); occurant, id est obvient nestřětli vel nepokli (m. -potkli) [vás] VýklKruml 37a (Jos 2,16: aby…neutkali vás BiblOl, aby…nepotkali sě ~Pad); musí se [poutník]…k mnohému nebezpečenství přichystati, kteréhož…bude potykati CestKabK 37a; obviare potikati SlovKlem 19a ║ on je [zloděje Matěj] potikowal PoprRožmb 33a (1423) stýkal se s nimi; on [švagr] v ten kup nepuojde…, neb jeho jinde takových kupuov na tento čas dosti…užitečných potýká ArchČ 10,99 (1500) naskýtá se mu

6. ipf. [o události] koho potkávat koho, přiházívat se komu; [o nežádoucím] postihovat koho: což člověka potyka často, snáze strpí, ač je i těžké ŠtítVyš 59a; některé potykuge…neštěstie na dětech ŠtítOpat 164a; libé i nelibé potikuge lidi ŠtítBrigP 77a; když nás potykagi pokušenie od lidí HusVýklB 134b; trpí, což jeho potyka protivného ChelčSíť 204b; že mě několikero [věcí] potykuje ArchČ 11,257 (1451)

7. (na) koho ap. (čím) napadnout koho; ipf. potýkat se s kým, útočit na koho; fig. [řečí] (že…) nařknout koho: větší diel, kteříž jej [Hektora] potykugi, zhubí TrojK 127a (potkávají ~A) sibi occurrentium; potykachu je lvové, levharti…a s nimi bojováchu AlexPovT H7b — fig.: snad by tvé cti dotkli a pro mě nepěknú řečí potkly TristS 189a; sešli sě [farizeové] v jednotu, aby potky (m. -tkly; ztekli marg.) na Krista jiným obyčejem LyraMat 143b ad invadendum; jimiž [řečmi] nás potykaſs TkadlA 3a; potkne proti člověku cizozemci a jeho poníží BřezSnářM 88a; tak na ty volené potyka těžkú řečí PříbrZamP 306b; jircháři potkli na koželuhy, žádajíce, aby… ArchČ 14,463 (1452); jímž [listem] na Arkleba…byla potkla [Uršula], že by jí po tom listu ještě 40 hř. groší stř. povinovati byli Půh 5,19 (1475) ║ to on velmi podobně odmluvil, řěč řěčí potykagye ŠtítBarlB 178 odrážeje námitku námitkou

8. ipf. (na) koho čím, z čeho, o co, že… obviňovat koho z čeho, zvl. vytýkat komu co: aby ižádný druha nehaněl, a zvláště pikardstvím…ani z prznosti nepotýkal ArchČ 1,206 (1421); proti jim pro nic nebýti…, jakož vy buohdá na nás křivě potýkáte t. 367 (1441); jestliže by kto Rohana…čím potýkal t. 15,520 (1442); jsú mnozí kněžie nesvěcení, jakož o to sami na sě potýčí ListářRožmb 3,162 (1446); potykali naň [Ježíše], že by neměl moci RokJanB 28b; nás tiem potykali…, že nevěříme AktaBratr 1,169a