postavník, -a/-u m.; k postaviti
přenosné svítidlo (světlo), zvl. svíce (často na svícnu): taká světlost,…jako by zažehl sviecníkuov, tři tisícě poſtawnykuow Vít 38a; když sě hřímanie báli, tehda poſtawnik hromničí…zajhžli PasMuzA 135 hromničku; vyšli proti ňemu s poſtawniky OtcB 76b cum lampadibus; nedočeka [paní] komorníkóv ani svěc, ani poſtawnikow, bra se k jitřni BawArn 5724; knotina licnus, cereus est postawnik,…cernula svícník KlarGlosA 2343 (De ecclesia); zástupové…množství poſtawnykow rozsvítivše Frant 92a; i sám král tancoval a před ním Nedorůště poſtawnik držal LetTrub 216b; calicem cum duobus poſtawnikonibus List AMP 2084, E2a (1451). – Sr. pochodně, světlo, sviecě
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
postavník m. voskový sloupek, velká kostelní svíce, lampa
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
postavník m. = sloupek voskový, velká svíce kostelní, lampa
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.