postat | StčS | MSS | ŠimekSlov |

postat, -i, postata, -y f.; k postáti

1. jen postat čí [feudála ap.] lid stojící při kom, zvl. podřízený služebně a vojensky komu: tak mocný hi svéj pozztatý pomocný, Babylo, tvým králem bude AlxB 258; tebe viec nódstúpívě s poztatẏu našeho rodu AlxBM 45, pod. t. 70; [zrada] ot jeho poztatẏ vlastnie t. 260; syn váš má v království mnoho hradóv a mnoho poſtaty KarŽivA 359 (veliký lid ~C) sequelam

2. čí jmění, bohatství; fig. prospěch, zisk: žádaj lichevník všie poſtati jeho BiblOl Ps 108,11 (postavu ŽaltKlem, statek ~Wittb) substantiam; kteraká jest poſtata a moc tvá [Neštěstí], úplně sem neshledal TkadlA 35a fig.: ten [liknavec] mně viny nemuož dáti, sám své zamešká poſtaty KatoVít 73a; aby lid oborem…k sobě přitáhli [kněží]…k své chlúbě a rotné poſtaty v světských a tělesných věcech KorMan 1a; k své chlúbě a poſtatie rotné t. 11a. – Sr. postatstvie, sbožie

3. (čeho) hmota, zvl. hmotná podstata: kázáše [světec] lidu syna božieho, ne stvořenie ani ižádné poſtaty, ale vlastného OtcA 47a (podstaty ~B) ex nullis exstantibus; na počátku hospodin…stvořil tu poſtatu bez okrasy, i nebeskú bez hvězd…, i zemskú bez zelenosti ZrcSpas Muz III A 40, 27b; když ta podstata prvnieho stvoru ostane a uvede [Bůh] na tu poſtat postavy jiné ŠtítMuz 153b (podstatu ~Opat) ║ kázáše lidu syna božieho…vlastného a jedné s otcem poſtaty OtcA 47a (podstaty ~B) substantiae podstaty

4. čeho [nehmotného] základ („podstata“ 5): lépe bez péče málo mieti…Bezpečenstvie ctná poſtaty jestiť všie rozkoši máti BawEzop 637 (v rýmu); dušě, jěž si [Bože] stvořil…ne z někaké elementové poſtaty, ale z ničehož Aug 122a z pralátky (?) ║ potluče [Kateřina] v uokenečka sama z žádostnie poſtati. To uslyše ten muž svatý LegKat 873 (v rýmu) devote toužebně (na základě své touhy); mám li jakú postať a naději ku pomoci od koho ArchČ 7,206 (1451) předpoklad postat(u) postatu, postat jmieti jur. k čemu, v čem mít právní nárok k čemu: děti, jenž žádné poſtaty nemají v dědičském dielu PrávSasD 206b volge; na špíži žádná také rodička jejie [provdané vdovy] nemá poſtaty ku nápadu ku gradu…, aby měla po tom státi t. 213b furderunge

5. jen postata čí specifická vlastnost („podstata“ 7): tak sě ty barvy leskniechu…, každá v svéj vlastnéj poſtatye LegKat 2380; dobří [andělé]…v dobrotě sú věčně potvrzeni a zlí sú sě v svéj zlosti zakrsali, v kteréjž poſtatye oboji ostanú věčně ZrcSpas Muz III A 40, 27b

Sr. podstata, postava. – Též v přídomku (Václaw z Prusinovic a na Postatě ArchČ 6,518, 1486)

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


postat¹, -i f. družina, čeleď; svá (vlastnie) postať sví, vlastní lidé
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


postat², -i f. základ, základna, báze; mocné postavení, moc, bohatství
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


postat f. = družina, zástup
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.

 


logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 19 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).