1. [o pohybujícím se ap.] (jak [málo] kde) postát, zastavit se a zůstat na nějakou dobu stát: hna preč nikdie nepoſtogie AlxBM 55; pokázav sě [měsíc] velmě jasn<ě>, inhedž málo poztaw krás<ně> AlxH 388; poſtaty v domu na svých nohách BiblDrážď Pr 7,11 (poseděti ~Praž; v. neustavičný 4) consistere; kázal vozu poſtaty t. A 8,38 (státi EvOl) stare, pod. PrávŠvábA 114b stille haben; slunce proti přirození pro prodlenie dne poſtalo PasMuzA 49; poſtug, počekaj nás PísŠtemb 39; dnové, ješto ani na chvilku mohú poſtati ŠtítBes 77; subsistes poſtogiſs VýklKruml 64b (4 Rg 9,3: sě nebudeš meškati BiblOl, nezastavíš sě ~Pad, nezuostaneš ~Praž); kuoň deset tisíc krokuov přeběže, potom…před oráčem poſtal SilvKron 9a; Kalvach měl jest tu počestnost zachovati…a postáti [s vozem] ArchČ 9,505 (1489) ║ když člověk ustane a poſtaty sě [mu] dostane AlxV 596 si odpočinout; on řekl:…A postav (m. -áv) i řekl potom ListářRožmb 3,381 (1448) po chvíli (odmlčev se) řekl; my kázali [našim] vyjíti, aby na ně [na cizí] postáli ArchČ 14,177 (1469) počíhali si. – Sr. pozóstati
2. (jak [málo ap.] kde, s kým) pobýt, pozdržet se, zůstat po nějakou dobu, zvl. vstoje; fig. [u něčeho abstr.] pozastavit se u čeho, zamyslet se nad čím: za malečko král tu poſta, až povedú Dariovu matku AlxV 1895 počkal; duchovná panna v kostele poſtawſſy…, uzřěla obraz PasMuzA 22 (poostavši ~KlemA); poſtaw s ním hodinu TristB 193b; malý stánek, pod niemžto poſtogie, když déšč CestMil 44a; jde člověk do kostela, aby u mše poſtal RokJanK 57a; milo jim spolu rozmlúvati, poſtati RokLukA 90b — fig.: Poſtoy u každého hřiechu a považ jeho RokLukA 353b; s pamětí [se modlit], při každém slovu poſtoge, aby se nikam duše tvá nehnula RokPostB 495g (postávaje ~K); poslové pak na tom někaký čas postojiec, což již napřed jest povědieno ArchČ 2,297 (1451). – Sr. ostati I/1
3. kam přijít (a pobýt), zvl. dostavit se: takéž [tj. zahynout] sě těm lidem dost, řiedký opět domóv poſta AlxV 1121; jiežto [stráže] se Tristram bojí, a proto ke mně snad nepoſtogi TristB 73a; do Říma nenie poč poſtati, ano tu jest vrch…zlosti HusPostH 7a
4. v čem [činnosti, stavu] ap. (jak [málo]) setrvat, prodlít v čem, strávit nějaký čas čím: slepéj ženě, na modlitvách poſtawſſy, zrak navrátila [sv. Hedvika] PasMuzA 27 (poostavši ~Tisk); člověk…nikdy v témž stavu nepoſtogy ŠtítVyš 82a (Job 14,2 permanet: neostane BiblOl, nezóstává ~Pad); ješto na čas postojie v nich [službách Bohu] anebo snad dokonce ostojí ChelčCírk 99 ed.; maličko poſtgiec v tom [pokání] RokJanK 241b ║ nechť na tom postojí, jakož ste odpověď dali ArchČ 8,160 (1475) při tom zůstane (?). – Sr. setrvati
5. [o kapalině] (jak [málo]) zůstat v klidu, bez pohybu, zvl. ustát se: jestli krev, když málo poſtogi, bude červená LékFrantA 38a; voda, když poſtogy LékMuz 7a; ať poſtogi [přípravek] a učistí sě t. 220a; nechaj poněkud poſtati [roztok], ažť se ustojí Apat 90a
6. [o nežádoucím ději] zůstat v klidu, zvl. přestat: žeť by to snad vstání i postalo (m. -álo) ListářRožmb 2,238 (1443); všichni holdi, šacunci…postáti mají a vydáni nemají býti ArchČ 8,149 (1474); muož ta věc tak postáti, až lépe všemu [tj. královým úmyslům] srozumieme t. 10,97 (1500) pozdržet se (?)
7. [o ději, stavu] jak [málo, dlouho] potrvat, (ve funkci pf.) trvat nějakou dobu: to rytířské kratochvílé poſta dosci dlúhé chvíle AlxB 179; kak jest na mále pozztala čáka LegJidM 8; pro ni [Evu]…hrozná tma v světě poſtala Vít 30a; mor čtyři dni poſta BawArn 3775; do tohoto sv. Jana…má tak postáti v dobré vuoli bez jich práva pohoršení Půh 1,314 (1409; neos.) ║ bývají…zachováváni [přestupníci] jako plotem opleteni, aby ten svět mohl do vuole boží poſtati ChelčSíť 59a tj. mít trvání (?)