|
|
|
posieci, -sahu, -sěže, pozd. posáhnúti, -nu, -ne pf. (ipf. posáhati, -aju, -á, posahovati, -uju, -uje); k sieci (sahu) 1. pf. k čemu sáhnout po čem, vztáhnout ruku nač (a uchopit to): poſah Přěmysl k lýčěnéj kabeli, vyně sýr DalC 5,25 graif; poſeże k svému meči BawJetř 990 ║ poſahl konečkem toho pruta, jejžto v rucě držieše, i omočil v stred BiblOl 1 Rg 14,27 (ztáhl jest ~Pad) extendit napřáhl konec 2. po co, na koho čím [rukou] ap. sáhnout po čem/kom čím, vztáhnout na koho/co něco (s úmyslem zmocnit se): chtiechu jeho [Ježíše] někteří z nich jieti, avšak nikte nepoſahl rukú naň KristA 59b (J 7,44 nemo misit: nižádný pustil naň ruky EvVíd, neztěže naň svú ruku BiblDrážď); sluhy královy nerodichu poſahnuti ruky své na kněží boží [odsouzené k smrti] BiblOl 1 Rg 22,17 (vztáhnúti ~Lit) extendere; když poſahne rukú po cizie sbožie Kruml 237 ║ Poſahowachu [svévolníci] na dušu pravedlného ŽaltKlem 93,21 (háziechu sě ~Wittb, lapáchu BiblOl, sáháchu ~Pad) captabunt in animam napadali duši 3. pf. koho dostihnout, stíháním chytit: posáhli jsú [pronásledovatelé uprchlíků] faráře s žákem ArchČ 7,331 (1468) ║ peccatum vestrum apprehendet vos (apprehendet poſahne marg.) BiblGlos Nu 32,23 (postihne vy ~Ol, přijdeť rychle na vás ~Praž) postihne 4. ipf. čeho [odškodnění] vymáhat co, domáhat se získání čeho: škod posáhati na páně Jindřichovu [tj. zemřelého] statku ArchČ 9,360 (1484). – Sr. postihnúti 8 Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008. 
posieci, -sěku, -sěče pf.; k sieci 1. koho (v co čím) posekat (popř. seknout) koho, zasáhnout něčí povrch sekáním (ojed. seknutím) a zranit: mnoho jich zsekl…a sám také poſeċen byl TandBaw 473; když by kto komu škodu učinil…na chromotě, nebo v tvář jej poſyekl ohyzdně ŘádZemA 51a; Petr, meč vytirže, pozyecze…pacholka Drk 159b; poče na krále…sieci mečem svým, že jej vždy v hlavu poſiecze TrojK 123a lesit; jej v nos poſiecze t. 125a (v. nánosek 1) vulneravit; ať poſieku sě mečem ukrutným a potom pójdu k lékaři HusSvátA 474b; posielá [Bůh]…nečisté proti dobrým, aby skrze zlé poſekl dobré JakZjev 216a (v obr.); až by jeden…byl zaklán aneb poſeczen sedánie hodnými ranami PrávSasE 100b gehouwen ║ s tiem [ranou mečem] bývají poſeczeny některé žíly čitedlivé LékSalM 496 inciduntur přeťaty 2. co [porost, louku] posekat, pokosit: messui…poſiekla vel ostrhala sem [„myrhu“] VýklKruml 115b (Ct 5,1: v. ostrúhati 1); má ji [louku] sobě…posieci a domuov vzieti ArchČ 22,24 (1477); aby lúky neposečené posečeny byly všecky t. 15,52 (1491); v. též požieti 1 Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
posieci¹, -sahu, -sěžeš dok. sáhnout po něčem, vztáhnout ruku na něco, napřáhnout Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
posieci², -sěku, -sěčeš dok. (koho) seknout, zranit seknutím; (co) posekat, požnout Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
|