1. (komu, ojed. k komu aby…čím [rukou ap.]) dát znamení (gestem ap.), zvl. posunky vybídnout; [rukou] pokynout, dát pokyn; [okem] mrknout/mrkat: ponvkli otci [hluchoněmému] jeho, kterak by chtěl nazývati jeho EvOl 312b (L 1,62: ponukachu BiblLit, ponukowachu HusSanctA 47b, v. pokývati) innuebant; ponukl jim rukú, aby mlčěli BiblDrážď A 12,17 (pokynuv ~Praž) annuens; ponvcze jemu [mnichovi Antonín], aby k ňemu přišel OtcB 176a nutu advocans; Pavel…ponucze rukú k lidu BiblOl A 21,40 (pokynul ~Praž); kto ponuka okem, dáť bolest BiblLit Pr 10,10 (mžhúrá ~Pad, mhúrá ~Praž), pod. BiblOl Pr 6,13; da jí [Heleně Paris] okem návěštie, že by s ní rád mluvil, a ona ponuknu okem, aby k ní…přistúpil TrojK 101a; Encigara, když král ponukl, takto jsmy mluviti vzali SilvKron 91b — s elipsou slovesa pohybu: dokončav [Darius] to…ručě, vozatajóm preč ponuchzie AlxBM 54; kamžť ponuknu, tam ty ŠtítKlem 12a ║ tehdy král na koně ponuċe DalL doplněk 6,19 pobídl koně

2. (k čemu) přikývnout, přisvědčit, dát souhlas: o to [příměří] dlúho rada byla…Tehda všickni povolili a ponukli ku přiezni BiblDrážď 2 Mach 14,20 (svolili ~Praž); Iephone ponukuge nebo povoluje VýklHebrL 207a; assentor ponukagy SlovVokKlem 175b; annuo ponukam SlovVeleš 87b, pod. SlovMuz 290a. – Sr. přivoliti, kývati

3. (koho i gen., komu k čemu, aby… ap. čím) pobídnout (koho/co); [osobu] vybídnout, vyzvat; [o mocném] dát pokyn (komu): svatý Petr ponucze svatému Klimentu…, aby… PasMuzA 291 de mandato; král nebeský…jiej [P. Marii] seděti podlé sebe ponucze t. 639 sedere fecit; tehda ponukl jest panny Tobiáš a řekl jest… TobU 144a (Tob 8,4: v. ponutiti 4) hortatus est; když ponuknu k honbě koně TandBaw 37; aby mne k tomu [čtení hodinek strážci] ponukowali KarŽivA 337 (snažně nutili ~B) instigarent; přišed [David] do svého domu, i ponukl, aby jemu chléb položili BiblOl 2 Rg 12,20 (požádal ~Pad) petivit; Moyzes ponukage VýklHebrL 214b urgens; svatý Pavel ponuka lidu, aby dělali rukama ŠtítBes 220; jako by nás tiem slovem ponvkal hospodin, abychom… ŠtítSvátA 65a; ponuknu, že se to má státi TrojK 157a dixerunt; mistra Jeronýma…ponukali jsú, aby…povolil MladJerF 126a; trouba ponauka k boji JakZjev 13b; ponukagicze k jiedlu a nápoji KorMan 45a; páni ponukli písaře, aby…paměť zapsal ArchKol (1499); v. též nabádati 2 — s elipsou slovesa pohybu: chutně k boji chvátáše a všech po sobě ponukowaẛe BawArn 5136; ujem za ruku svatého Arnolfa, ven ho spěše ponukal PasKal G5a (ponúcieše ~Klem) ║ on [lovec] neponuka aniž pobiezie…psóv PrávSasE 163b neštve; [nařčení] že bych já nepřátel jeho…na jeho škodu ponúkal ArchČ 6,160 (1478) naváděl. – Sr. pobósti 3

4. koho i gen. (v čem [nesnadném], aby… čím) povzbudit koho, dodat sílu, odvahu ap. komu: toho [Jozue Mojžíš] ponukay i posilij BiblOl Dt 1,38 (napomínaj ~Pad, napomeň ~Praž) exhortare; všickni zajedno křikú a sebe ponukagicz zdvižechu sě na ně t. Jos 8,16 cohortantes; ponukati v naučení zdravém a ukárati…protivníky ProlBiblL 144b (HierPaul 4); Korintské…, aby naučenie…držěli, listy svými ponukoual [Pavel] t. 166b (k R) adhortatus sit; ti sú nás utěšili a ponukli, abychom se tam jíti povážili CestMandD 707 (v. ponutiti 5); abychom…ponukali jeden druhého KrčínHrad 22a; že jest statečně na ty Němce udeřil a jiných udatně ponukl LetKřižA 97 ed. – Sr. povzbuditi

5. (komu, koho/čeho) k čemu, aby… ap. ponouknout, podnítit (koho/co), dát popud (komu/čemu); [ke zlému] navést: kniežata popová…ponukli jsú lidu, aby vyprosili Barabášě BiblDrážď Mt 27,20 (v. naraditi 1) persuaserunt; jako orel ponukage svých ptáčat k létaní BiblOl Dt 32,11 (v. nutiti 4) provocans; jenžto [ďábel] bieše k smrti Ježíšově ponukl Židóm PasMuzA 199; k dobrým skutkóm lidských myslí ponukati OtcB 41b suadere; ponukam, aby na všakú neděli přijímali tělo božie ŠtítKlem 120b (ku přijímaní ponukam ~Vávra); to radieše aneb ponukawaſſe diábel Kristovi LyraMat 28a suggerebat; k dobrému ponukuge [Bůh] ŠtítBes 133; byť ho [krále] královská ušlechtilost byla ponukla TrojK 81b animasset; tebe ponukugi [tví bozi] zlé činiti AlexPovB 271b hortantur; jí [duši Kristus] k nebeské žádosti ponukne VýklŠal 95b; instigasset nabádal vel ponukal, navedl VýklKruml 216b (2 Mach 4,1: v. nabádati 2); že bych já ponukoval ku pálení ListářRožmb 4,27 (1449); aby jich ponukl ku pokání ChelčPost 170b; že by…k mordóm ponukali [kněží] KorMan 9b; aby tělu nikdy neponuklo [srdce], což by proti právu bylo PrávŠvábE 44a daz er…niemer gerate ║ budú li se [naše myšlenky] chýliti proti vieře…anebo u příčinu nebezpečnú nás ponukagiecze ChelčBoj 377b zavádějíce; máme jej [Boha] milovati a z milosti té všech k němu ponukati TovHád 69a přivádět. – Sr. pobiediti 2, pohnúti 4, ponutkati

6. (komu) o kom, že… ap. přesvědčit (koho), vnuknout přesvědčení (komu): jakž jest ponvkl Lysias, jež je on [Menelaus] všeho zlého příčina, přikázal [král], aby…jmúce…zahubili BiblDrážď 2 Mach 13,4 (vnukl ~Praž) suggerente Lysia; pohanský starosta Diokleciánovi ciesařovi o svatém Šebestiánovi ponukl, jemu dávaje z toho vinnu, by křěsťanóm přikládal PasMuzA 102; že soudce nezabíjé vinného, ale zákon, ponukage aneb ukazuje to, že…slušné jest ChelčSíť 115a dokazuje

7. ipf. koho (gen.) proti komu/čemu podněcovat, vybízet k vystoupení koho: jasnú myslí ponukaſſe [mučený] všeho lidu proti ukrutnosti vládaře BurleyMudrC 175a; nestydie se [protivníci] lživě ponúkati…krále polského proti nám [králi Jiřímu] ArchČ 4,156 (1468) popouzet