ponechati | StčS | MSS |

ponechati, -aju, -á pf., imper. též ponechte; k nechati

I. s objektem nedějovým i dějovým

1. koho/čeho (po)nechat bez povšimnutí, pominout koho/co: Ponechagycze vítězstvie toho [světského], povizmež vítězstvie druhého [duchovního] LegRytK 51; toho [poustevníka] tak ponechawſſe, i přivedechu silné voly [k stržení modly] OtcB 18b; on ponechaw rady starých, je sě s mladými raditi BiblOl 2 Par 10,8 (nechav ~Lit, opustil jest ~Pad) reliquit; těchto deset přikázaní nikdy nemá ponechano býti RokJanB 269a; poněvadž…apoštolé…toho přídavku nechali na straně, ponechaymez i my KorMan 18a; ponechajíc těch věcí, pravíme a držíme, že… BřezKron 463 dimissis his ║ že by jie [ztracené ovce] hledal, jiných ponechage HusPostH 121b (sr. L 15,4) zanechav bez dozoru; zdáť se nám, aby toho [loupeže] u mlčení ponechal ArchČ 7,282 (1467) abys o tom pomlčel

2. koho nechat (být), zvl. nechat na pokoji: andělé…přišli, chtiece mú duši do nebes vzieti. A já jich prosil, aby mne maličko ponechali, abych sě pokál OtcB 87a sustineant; zdvižechu [pacholci] kněze Jana. A on…vece: ponechtež mne TeigeMíst 1,67 (1422); žádámeť, aby…těch lidí ponechal u pokoji ArchČ 21,284 (1436); byšte nás ponechali a sami se opatřili, kterak ste…nebezpečni spasením AktaBratr 1,219a ║ léta pak sedmého ponechaſs ji [zemi], ať odpočine BiblPraž Ex 23,11 (v. nechati I/7) dimittes necháš (ležet) ladem

3. koho/čeho, ojed. co (s inf. [v stavu] n. kde) ponechat, nechat v daném původním stavu n. místě: podetni je [„dřěvo“, tj. nerodící strom]…Tehdy on…vecě jemu: Pane, ponechay jeho <ješče tohoto> léta BiblDrážď L 13,8 (nechaj EvRajhr, odlož ~Víd) dimitte; z žluči rybie pomazal jest oči otce svého a ponechal jest jakožto puol jednak hodiny TobU 147a (Tob 11,14: pomeškav BiblOl, zdržěl jest ~Pad) sustinuit, pod. JeronM 59b; královskú vuolí buďte…měněni nebo vedlé zaslúženie ponechany [purkrabí] MajCarA 30; ponechavše jich přes noc v šatlavě TeigeMíst 1,65 (1412); aby póhonuov ponechali tak státi do najprvnějšího senmu bez pohoršení svých práv Půh 3,695 (1447), pod. LékFrantC 175a; ráčí li vás vzieti [Bůh] s tohoto světa neb ponechati ŽídSpráv 93; aby v této mieře ponecháno bylo [tj. privilegia Budějovických] Archč 8,103 (1472) ║ do niežto [země], Jordána ponechage, vejdeš BiblOl Dt 30,18 (Jordán přejda ~Pad) Jordane transmisso zanechav za sebou; lidé mají v ní [v zemi] zvláštnie obyčeje…i řeč, protož jsem jich abecedy tuto ponechal CestMandD 598 (napsal ~A, popsal ~B) zaznamenal

II. s objektem jen dějovým

1. čeho, s inf. [o dosud konaném] (za)nechat čeho, přestat s čím (n. s inf.): Ježíš povědě [zakročujícím]: Ponechayte až dotudto BiblDrážď L 22,51 (ponechte ~Lit, nechtež ~Praž) sinite; ponechaite sbožie přielišného milovati OtcB 153a; aby ponechage pře o drženie, i vedl při o zvláštnosti BelA 163b; tělesného díla všeho…ponechati [ve sváteční dny] HusKorB 71b; inhed hřiechóv ponecha a upokoří sě [onemocnělý] JakBetl 127; toho [výtek] nynie ponechagíc Budyš 10b; jedněch věcí [tj. pomluv, lží ap.] ponechagijce, druhých se chopí ChelčPost 112b; ponechali bychom…rozpustilostí RokMakMuz 325b (v. oplakati 2); budu li se chlubiti,…pravdu poviem. Ale ponechamṫ, aby se někto nedomnieval… BiblPraž 2 C 12,6 (v. nechati I/1) parco ○ p-ánie ponechánie n.: Sablath otpočinutie nebo ponechanye [tj. činnosti] VýklHebrL 221a intermissio

2. imper. ponechaj(te) ponechajte, ponechaj (jak dlouho) počkej(te): Ponechayte, uzříme, přijde li Eliáš BiblDrážď Mc 15,36 (ponechte ~Praž, v. nechati II/3) sinite; když jeho [syna] uzříš, ponechay málo,…až od ostrova s lodí vyndemy PasMuzA 290 (počakaj ~KlemA) dissimula; chtiechu u moře vrci [tělo]. V ta doba kniežě…vzprosi jich a řka: É, ponechayte,…ponechayte málo, zdať okřěje [omdlelá] t. 338 parcite zadržte. – Sr. nechati II/3

3. čeho [zamýšleného] (až…) upustit od čeho, neuskutečnit, odložit co: žeť k tomu [vyžadované přísaze] toto miesto…nenie hodné, i zdá mi se ponechati toho, ažť… TrojK 84b differendum, pod. ArchČ 3,379 (1449); abyšte toho [súdu] ponechali až do dalšieho rozkázánie ArchČ 37,1873 (1456); abych nynie ponechal odjezdy své do Prahy t. 14,100 (1460)

4. (koho) ať… nechat (koho), dovolit (komu): bratře, ponechay, ať vyvrhu suk z tvého oka BiblDrážď L 6,42 (nechaj EvOl) sine; Ponechay mne, ať dotknu slúpóv BiblOl Jdc 16,26 (v. nechajť 1) dimitte

Sr. zanechati

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


ponechati, -aju, -áš dok. (čeho, co) zanechat, upustit od něčeho, přestat s něčím; přestat se starat o něco, opustit; ponechat, nechat; dovolit
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


logo ÚJČ Copyright © 2006–2025, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2025, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2025, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 18 lety, 7 měsíci a 2 dny; verze dat: 1.1.26
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).