1. co zametat, očišťovat metením: myslil sem v noci…a pomietach duch mój ŽaltKlem 76,7 (metiech ~Wittb, umetovách BiblPad, očišťoval sem ~Praž; fig.) scopebam

2. koho/co (kam) házet dolů, shazovat; fig. [o strachu ap.] koho srážet: velebnou svátost…na zemi pomijtagij JakZjev 178b; elidit, id est in terram proicit o zemi jím tepe [duch]…porážie, pomieta VýklKruml 255a (L 9,39) — fig.: lénieho bázeň pomieta BiblLit Pr 18,8 (poníží ~Drážď, porážie ~Praž) deicit; pokušenie poráží a pomijeta nás JakZjev 72a

3. co (odkud, kde) zahazovat, odhazovat: oděvy okrášlené jakožto nástroj smilstva pomietachu BurleyMudrC 172a deponerent; perly [tj. učení Kristovo] pomietame JakZjev 292b (sr. Mt 7,6; v obr.); mnozí své statky…leckomus rozdávali a na prostřed rynku pomietali PříbrTáb 61a; z vašich rukovětí také pomietayte [klasy] BiblPad Ru 2,16 (vypúštějte ~Ol, utrusujte ~Praž) proicite; aniž mě [bohatství] po ulicech pomitagij BechNeub 154b (fig.); by dobří lidé vaše listy pomietali ArchČ 8,46 (1471)

4. co/koho odmítat, nepřijímat: přijatý dar pomytachu Frant 26a contemnebant, pod. PříbrZamP 149a; abychom…toho, přijde li k nám, nepomietali ArchČ 3,270 (1428); vedlé těch kompaktát zůstati, jiné všetečnosti…pomítaje List VýbAkad 2/2, 165 (1457) zavrhuje. – Sr. opomietati