pokobiti sě | StčS | MSS |

pokobiti sě, -b̕u, -bí pf.; k koba

komu (na kom) podařit se, zdařit se: to [boj] sě Uhróm nepokobi DalCr 91,17 (příd. 1) ║ Zajieci sě na nich [Němcích] dobřě pokobi, ten ty Němcě udatně bojem pobi DalCr doplněk 2,64 (neos.) poštěstilo se. Jen v Dal

O vztahu k jménu havrana v. Němec NŘ 70, 180

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


pokobiti sě, -b’u, -bíš sě dok. podařit se, zdařit se
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


logo ÚJČ Copyright © 2006–2025, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2025, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2025, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 18 lety, 7 měsíci a 17 dny; verze dat: 1.1.27
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).