poklásti, -kladu, -klade pf.; k klásti
1. co [hromadného] (po čem, na co) rozložit (po čem), položit na různých místech něčeho: ty, králi, poklad pokrmy [pro modlu] a vína nalej BiblDrážď Dn 14,10 (polož ~Pad, postav ~Praž) pone; naliť kněhy…po oltářích pokladeny BřezSvět 118a; poklad jej [roztlučený truskavec] po té rúše mokré LékFrantC 171b; na ty dlahy mají pokladeny býti žemně kúdelné LékSalM 663, pod. t. 653 ║ zmohli sú sě v něm [opevněném městě] i pokladli oděnie a pokrmy BiblOl 1 Mach 1,36 (položili ~Lit) posuerunt naskládali, nashromáždili
2. co čím [hromadným] poklást, pokrýt, po povrchu obložit: tuť množstvie zvieřat rozličných…bylo dvorně vyděláno, ryzím zlatem pokladeno BawArn 2750; tiem [šindeli] duom pokladucz a pokryjiec CestMil 50a super domum compositae, pod. AlexPovB 264a; ty všichny [roušky] jsú drahém kamením pokladeny CestMil 109b cooperta posázeny; mají býti pokladeny [okraje rány] ostruhú rúšnú LékRhaz 41; chtí sedly Českú zemi poklaſti RokPostB 543 ║ hnojem pokladu [fíkovník] EvVíd 33b (L 13,8: v. napustiti 1) obložím. – Sr. položiti I/5