pohrabati, -b̕u, -b̕e, pozd. též -aju, -á pf. (ipf. pohrabovati, -uju, -uje, pohrabávati, -aju, -á); k hrabati
1. pf. koho/co (kde) zahrabat, zvl. zakopat v zemi: to…krutě sviežě, pohrabiz u piesku OtcB 15b (pohrabayz ~A, zakopajž ~E) obrue; pod prahem…v domu pohraba [jinoch] rytá slova t. 160a (pokopa ~A, zakopal ~C) defodit; jiní…za živa pohrabani HusKorCh 145b, pod. PrávŠvábA 121b begraben ║ kteráž [žena] jest pohrabána [katem] ArchČ 14,234 (1474) byla popravena zahrabáním
2. koho/co [mrtvého] pochovat, pohřbít zahrabáním do země (s pietou): cně křestěné jich [umučených] těla…pohrabachu LegKat 2230; když pohrabowaſſta [mrtvolu] OtcA 280b sepelirent; tu pohrabaſſta onoho umrlého OtcB 196b (zahrabavše ~C, pochovavše ~E) terra operientes; pohrabawaṡ mrtvé TobU 137b (Tob 2,8: pochováváš BiblOl); tu [na Libici Libuše] po své smrti jest pohrabana PulkB 9; jenž sú pohrabali mužě tvého BiblKoř A 5,9 (pohřebli ~Drážď, pohřbili ~Ol, pochovali ~Pad); den bez jitra nepohraban, t. neskonán SekvUKA 36b (fig.); pravie o morských sviniech, že se slitují nad svými mrtvými a je pohrabugi ZrcSpasK 60; ať mrtví pochrabauagi mrtvé své HusVýklB 102b (pohrabugy ~N, pohrabie ~M, pochovávají ~T; L 9,60: pohřěbují EvOl, hřebú BiblDrážď, hřbie ~Ol); kto pohrabal [bohatce] v pekle? HusPostH 113b (fig.); ta těla v kostele…pohrabali [kněží] SilvKron 42b (v. opraviti 4); jenž [kněz] jest je [dítě]…pohrabal PrávŠvábE 26a begraben hat ○ p-baný pohrabaný adj.: že již smrdie [hříšníci] jako pohrabani HusPostH 163a ○ p-ovánie pohrabovánie n.: ustav od pohrabowanie [ulehl] TobU 137b (Tob 2,10: od pohřebu BiblPad, od pochovávanie ~Praž) a sepultura. – Sr. pohrnúti, pohrobovati