hrabati, -b̕u, -b̕e, pozd. též -aju, -á ipf.
1. hrabat, rukama, nohama n. nějakým nástrojem něco rozhrnovat
2. čeho (jámy) hrabat, vyhrabávat, vytvářet hrabáním
3. koho (mrtvého) kam zahrabávat, zahrabáním do země pohřbívat (sr. StčS s. v. „pohrabati“, ESSČ s. v. „hřbieti“)
4. čeho (louky) shrabovat, hrabáním odstraňovat trávu ap. z něčeho (sr. StčS s. v. „ohrabati“)
5. co (seno ap.), kde hrabat, pohrabávat, hrabáním shromažďovat
6. expr. co (majetek) hrabivě shromažďovat
Sr. hrabiti. Výrazněji odlišuje slovesa hrabati a hrabiti (a to i po stránce významové) Machek (Etym. slov.² s. v. hrabati)
Autor: Hana Kreisingerová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 19. 5. 2024).
hrabati, -b̕u, -b̕eš, impftiv., scharren. wühlen. — Sladovník… dosáhna hřebla dlúhého bude ť okolo (hromad sladových) hrabati, k svéj hromadě přitahati; vešdy ť hrabe neusada, až ť bude hrozná hromada Hrad. 133b. Když hrabaſta hrabanici ML., 55b; ſtrynyſſtye hrabaty tamt. — Kohút hraba ſe a hledaje sobě potravy nalezl perlu Ezop. 31b, omylem m. hrabaje; hrabati resarcire GlossVíd. 119a, chybné. — (V době interdiktu) hrabachut lidi (zemřelé) na rozhranie i po lesiech LegVít. 50b, zahrabávali, pohřbívali; mrtvé… hrabati v zemi HusE. 1, 259. — h. sě hrabati sě kam, sich wohin drängen: sto jich jednú se zdi zabí, avšak sě vždy ke zdi hraby AlxV. 2047, hrabyu AlxVíd. tamt.; král… jě sě na Rudolta jako bez vesla wuodye hrabaty DalC. 92, wuodye m. u vodě (var. proti vodě), v překl. stněm: er wart gen Rudolfo als an ein ruder do widir waszir varin; (lid) ku prvním místóm ſe hrabe ChelčPost. 239a.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
hrabati, -b’u, -beš ned. hrabat; (mrtvé) zahrabávat, pohřbívat; hrabati sbožie shromažďovat, shánět
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
hrabati nedok. (mrtvé) = zahrabávati, pohřbívati
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.