podmaniti | StčS | MSS |

podmaniti, -ňu, -ní pf. (ipf. podmaňovati, -uju, -uje); k man

1. koho/co (komu/čemu, pod koho/co ap.) uvést v manskou závislost (na kom/čem); [sobě, zvl. v starověkém kontextu] podmanit si, podrobit si (mocensky): kterak vévoda opavský Mikeš své zbožie podmanyl PulkB 205; král Jan okolnie země znova k České zemi podmanyl t. 211; aby sobě vešken svět podmanili [Římané] GuallCtnostM 34b; přemohla [královna]…Indí a podmanyla pod sě MartKronA 7b sy betzwang; vešken svět Římanóm podmanil TrojK 114a; aby svět…pod svú moc podmaniowali [ďáblové] SolfA 129b (fig.); kteréžto [národy] bieše podmanil z Sýrie BiblPad 2 Rg 8,11 (byl pojal ~Ol, jest pobral ~Lit) subegerat; jí [zemi hrady a města] jsú z práva podmanieṅi Budyš 34b; křesťany…podmanugi [tyrani] bezprávně KorMan 64a; na římské protivníky silně vyjedúce, pod ciesařskú moc je podmanili PasKal K13b (podbili ~MuzA) subiugarent; mocně jedni druhé sobě podmaṅugi AktaBratr 1,174b; jemužto buoh podmanil všecky nepřátely BiblPraž Sir 47,15 (jest poddal ~Ol) subiecit; v. též poddati 2 ○ podmaňenie n.: subieccioni poddání vel podmanieni vel podrobení [tomu jsme se nepoddali] VýklKruml 298b (k G 2,5; fig.); ku podmanieni některé cizí země TovačA 86a podmaňující adj.: cedentem, id est percutientem podmanugiczieho [žezla] VýklKruml 141b (Is 14,6: ješto podrobuje BiblPad)

2. pf. koho [poddaného] („pod sě/své manstvie“) učinit svým poddaným: že na ně [měšťany] král franský sahá, chtě je pod své manstvie podmaniti ArchČ 7,443 (1464); chtěl vaše poddané pod se podmaniti t. 20,550 (1467) ○ podmaňený adj.: kdež sú kteří podmanění v svých službách…chudí lidé, že by rádi byli z toho vysvobozeni ArchČ 4,111 (1465)

3. koho/co (komu/čemu, pod co) podřídit, podrobit; [sobě] podmanit si: kohožť hřiech podmani soběť ŠtítMuz 143b; k svému povýšení kněžstvo lid obecní sobě podmanuge AktaKost 29a suppeditat; panovánie svěcké jemu [Kristovi církev] jest podmanila VýklŠal 142b subdidit; jsem…svým řemeslem podmaṅena [Kutná Hora Praze] Budyš 43a; člověk podmaní žádost těla RokJanB 43a přemůže; kohožť nemohú podmaniti sobě skrze múdrost svú AktaBratr 1,138b; starostem, pracem hnětlivým podmaṅeni sou [manželé] BechNeub 77b; podmani [chudoba] pod se mnohého bohatého HynStesk 80a ║ veňž [smutek] si mě podmanilo [Neštěstí] TkadlA 5b uvrhlo; rozom v službu boží podmanily (-ni- nadeps.) JakBetl 44a spoutali

Sr. podrobiti, porobiti

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


podmaniti, -ňu, -níš dok. podmanit; podmanitipodrobit se, podřídit se, poddat se
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 17 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).